Družice Proba-2 představuje sluneční erupci, která zasáhla Zemi
Během zatím největší geomagnetické bouře letošního roku se nebe rozzářilo polární září. Událost vděčí za svůj vznik sluneční erupci, k níž došlo o několik dní dříve – a nyní nám ji ve vysokém rozlišení ukazuje malá družice ESA pro sledování Slunce Proba-2.
Takovéto erupce se skládají z několika částí. Z nich jsou nejpozoruhodnější sluneční vzplanutí a výtrysky koronální hmoty (tzv. CME, Coronal Mass Ejections). Sluneční vzplanutí jsou způsobeny náhlými uvolněními magnetické energie na povrchu Slunce.
Vzplanutí zde zobrazené nastalo v 11:54 středoevropského času v sobotu 3. dubna 2010. Oficiálně bylo klasifikované jako „slabý“, ačkoliv se na něm podílely teploty desítek miliónů stupňů a zhruba stejné množství energie, jakou celé lidstvo spotřebuje ročně.
Podstatné ale bylo, že tato erupce směřovala k Zemi: na nás také vyslala ohromné množství nabitých částic. Ty se pohybovaly rychlostí kolem 500 kilometrů za sekundu, takže přední část CME dosáhla Země v pondělí 5. dubna.
Výsledná geomagnetická bouře byla nejsilnější za poslední více než tři roky. Vyvolala dechberoucí polární záře, ale nezpůsobila žádné škody na potenciálně zranitelných systémech, jako jsou družice nebo GPS či komunikační a rozvodná soustava.
Sluneční vzplanutí jsou zřídkakdy pozorovatelná ve viditelném světle, ale v oblasti extrémních ultrafialových délek představují úchvatnou podívanou. Společná mise ESA a NASA nazvaná SOHO je „hlídacím psem“ slunečních vzplanutí už patnáct let. Poskytuje nám varování a následně i podrobná pozorování slunečních vzplanutí: v loňském roce však dostala konkurenci. Tou je malá družice ESA Proba-2.
Ač má objem pouze jednoho krychlového metru, představuje družice nejen technologický demonstrátor, ale je doslova „napěchována“ vědeckým vybavením: třeba její přístroj SWAP (Sun Watcher using APS detectors and imaging Processing) má rozměr jako větší krabice od bot, ale pořizuje snímky Slunce častěji, než podobný senzor na velké družici SOHO.
"Zatímco SWAP získává během vzplanutí snímky každých sto sekund, SOHO je pořizuje s patnáctiminutovým odstupem,“ říká David Berghmans z Belgické královské observatoře (Royal Observatory of Belgium; ROB), který dohlíží na provoz SWAPu. „Což znamená, že my máme zhruba čtyřicet obrázků ve srovnání s pěti nebo šesti z dílny SOHO. Můžete tak v celé šíři sledovat a studovat všechny fenomény související s událostí."
Co je zajímavé, během vlastního vzplanutí byl pozorovatelný malý výtrysk hmoty směřující dolů – to je CME začínající svoji cestu směrem k Zemi. Je následovaný vlnou EIT v době, kdy vzplanutí tmavne a nakonec jsou pozorovatelné smyčky chladnoucí plazmy.
Kromě přístroje SWAP nese Proba-2 také druhé zařízení pro studium Slunce, na kterém se podílel ROB. Jedná se o radiometr LYRA (Large Yield Radiometer), který sleduje sluneční radiaci v oblasti klíčových ultrafialových vlnových délkách. Přístroje SWAP a LYRA přitom zaznamenaly vzplanutí souběžně, druhý jmenovaný pak měl možnost sledovat dramatickou čtyřnásobnou radiační špičku.
„LYRA přidává zcela nový rozměr do pozorování Slunce,“ uvádí Jean-François Hochedez z ROB, hlavní řešitel programu LYRA. „Na vysokých frekvencích zaznamenává extrémní ultrafialové záření vyzařované relativně ´chladnou´ sluneční koronou, viděnou zobrazovačem SWAP, ale také fenomény odehrávající se na nižších teplotách v husté chromosféře těsně nad povrchem. Navíc sleduje rychlé proměny velmi horké korony – jeho dva filtrovací kanály sledují nejen extrémní ultrafialová pásma, ale také měkké rentgenové záření, které vyzařuje sama korona o teplotě miliónu stupňů.“
