Evropská vysušená půda viděná z vesmíru
Během prvních měsíců roku 2012 pokračoval trend podprůměrných srážek v Evropě. „Vodní mise“ ESA SMOS v této souvislosti odhalila negativní důsledky sucha souvisejícího s tímto „dobrým“ počasím.
Díky tomuto trendu západní Evropa pociťuje závažný nedostatek vody. Obavy týkající se vodního deficitu narůstají v různých evropských zemích a zodpovědných agenturách v nich. Zvláště jde o Španělsko, Francii, Německo a Velkou Británii.
Nedostatek odpovídajících vodních zdrojů ohrožuje pěstování plodin, což následně zvyšuje ceny, potravin stejně jako vede k nedostatku pitné vody nebo má vliv na průmysl vysoušením vodních cest.
Na podzim přitom bylo mimořádně suché počasí, které přerušilo lodní provoz na Rýně a Labi stejně jako bylo příčinou lesních požárů v Bavorsku.
Trend nízkých srážek přitom v Evropě pokračoval i v prvních měsících roku 2012. Vypovídají o tom měření provedená družicí ESA SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity).
Satelit SMOS byl vypuštěný na oběžnou dráhu v roce 2009, přičemž sleduje mikrovlnou radiaci emitovanou ze Země, aby spočítal vlhkost zadržovanou v horních vrstvách půdy. Konkrétně jde o svrchních pět centimetrů.
Data získaná misí SMOS ukazují rozdíl ve vlhkosti půdy, který byl naměřený v Evropě mezi únorem 2011 a únorem 2012. Nízký obsah vody přitom byl zaznamenaný zvláště ve Španělsku, Francii a Velké Británii.
Informace tohoto typu jsou obzvláště důležité pro lepší pochopení vodního cyklu a pro proces výměny vody mezi zemským povrchem a atmosférou.
SMOS má rozlišení svých měření 50 km na jeden pixel – což znamená, že pro některé aplikace je žádoucí rozlišení vyšší.
Pokud se ovšem pozorování z družice SMOS nakombinují s přesnými daty o vegetaci a teplotě povrchu, mapy vlhkosti půdy mohou dostat rozlišení s přesností na 1 km. Zatím byly v takto vysokém rozlišení experimentálně vytvořené mapy Iberijského poloostrova, které jsou k dispozici na webové stránce expertního střediska SMOS v Barceloně (SMOS Barcelona Expert Centre).
Informace o vlhkosti půdy v takto vysokém rozlišení nacházejí celou řadu uplatnění; jde například o jejich využití při řízení zemědělské produkce.
V dobách extrémního sucha pak tyto mapy mohou odhalit specifické oblasti s vysokým rizikem požáru, a to spojením dat o vlhkosti půdy s informacemi o předpokládaném vývoji počasí, aktuální teplotě vzduchu nebo síle větru.
