Galileo rozšiřuje možnosti vyhledávacích a záchranných služeb
Globální záběr evropského navigačního systému Galileo je možné využít také k velmi přesnému poskytování vyhledávacích a záchranných služeb. V následujících dvou letech dojde k velkému testování této vlastnosti tak, aby mohla být v budoucnu poskytována s maximální efektivitou.
Po 27denním veslování napříč Atlantickým oceánem se šestimístná loď Odyssey Sara G nečekaně převrhla. Ráno 30. ledna 2012 zastihlo posádku nějakých 800 kilometrů od nejbližší pevniny a jejich záchranné čluny se ocitly na rozbouřeném moři. Naštěstí bylo jejich nouzové volání zachyceno družicemi na oběžné dráze. Záchrana dorazila během čtrnácti hodin.
Mezinárodní systém KOSPAS–SARSAT sloužící ke zprostředkování nouzových volání činí leteckou a námořní dopravu bezpečnější už nějakých třicet let. Za tu dobu mu vděčí za svoji záchranu přes 24 tisíc lidských životů.
KOSPAS je ruská zkratka pro Kosmický záchranný systém (Kosmičeskaja spasatel'naja sistema), zatímco SARSAT je Vyhledávací a záchranný satelit (Search and Rescue Satellite).
Družice dokážou lokalizovat nouzové volání z rádiových vysílačů na lodích a letadlech – a následně předají dle geografické příslušnosti zprávu místním úřadům.
„Sloganem této služby je ´Při vyhledávání a záchraně už nemusíte řešit vyhledávání´,“ vysvětluje inženýr ESA Igor Stojkovic.
Zúčastnil se týdenního setkání skupiny KOSPAS-SARSAT, které se od 27. únoru uskutečnilo v technickém středisku ESA ESTEC v nizozemském Noordwijku. Podíleli se na něm zástupci 21 zemí plus Evropské komise a ESA. Posledně jmenovaní reprezentovali systém Galileo.
„Dokončili jsme plány pro celosvětovou testovací kampaň s tím, jak připravujeme rozšíření stávajících možností systému KOSPAS-SARSAT na novou generaci navigačních družic,“ dodává Igor.
„Pátrací a záchranné aparatury jsou také nově neseny na amerických družicích systému GPS a ruských GLONASS. Ovšem protože evropské satelity systému Galileo mají před startem a budou jimi vybaveny všechny, představuje to zásadní průlom.“
Systém KOSPAS-SARSAT, který založila Kanada, Francie, Rusko a Spojené státy, začal poskytovat svoje služby s „transpondéry“ na družicích fungujících na nízké oběžné dráze.
„Rychlý pohyb družic na nízké oběžné dráze znamená, že může být využit Dopplerův pohyb k tomu, aby bylo možné přesně stanovit polohu vyslání nouzového volání,“ říká Igor.
„Zásadní nevýhodou ovšem je, že v jednom okamžiku máme pokrytou jen velmi malou část Země. To znamená, že než zaregistrujeme nouzové vysílání, může uplynout hodně doby – a také potřebujeme dva přelety satelitů k tomu, abychom místo volání lokalizovali přesně.“
V devadesátých letech minulého století proto systém KOSPAS-SARSAT rozšířil svá pozorování také na geostacionární oběžnou dráhu, která je ve výšce 36 tisíc kilometrů nad rovníkem.
Na ní se družice jeví vzhledem k Zemi jako nehybné: zůstávají tak jakoby na jednom místě. Nouzový signál je sice detekovaný prakticky okamžitě, ovšem odpadá možnost jeho přesnějšího zaměření pomocí Dopplerova efektu.
„Nyní se systém KOSPAS-SARSAT připravuje ke vstupu do oblasti navigačních družic, které se pohybují na středních oběžných drahách,“ dodává Igor.
„Sestava navigačních satelitů byla pečlivě navržena pro zajištění celosvětového pokrytí. Může z ní být provedeno vyhledávání různými způsoby.“
První transpondér umístěný na družici na střední oběžné dráze byl vypuštěný na satelitu GLONASS v loňském roce. Další dva pak budou na druhém páru satelitů Galileo, který je chystaný na start letos v létě.
„Tyto družice nám pomohou projít demonstrační a vyhodnocovací fází. Její výsledky pak využijeme při přípravě standardů pro operační fázi, která by měla začít fungovat od roku 2015.“
Technici pracující na systému Galileo přišli ještě s jednou inovací: ti, kdo vyšlou nouzový signál, obratem obdrží zprávu, že jejich vysílání bylo zachyceno a že pomoc už je na cestě.
