Měření satelitu CryoSat ukazuje přírůstek „modrého ledu“ v Antarktidě

Aby bylo možné s jistotou spoléhat na data o síle ledového příkrovu a jeho proměnách dodávaná misí CryoSat, vyrazil jeden z vědeckých týmů do terénu: přímo do nehostinných podmínek Antarktidy. Srovnáním pozorování z vesmíru a přímo v terénu lze totiž zcela jednoznačně stanovit přesnost kosmických pozorování.

Místem putování skupiny vědců se staly odlehlé pláně na samém kraji Antarktidy, které jsou známé jako oblast modrého ledu. Jak už jméno naznačuje, jedná se o unikátní oblast čistého modrého ledu, prostého jakékoliv sněhové pokrývky.

Je to právě absence sněhu a velmi neobvyklý povrch, který tuto oblast dělá velmi užitečnou pro stanovení přesnosti radarového výškoměru mise CryoSat.

Nepřítomnost sněhu v této části Antarktidy znamená, že paprsky vyslané výškoměrem na palubě CryoSatu se odrážejí zcela nezkreslené přímo od ledu zpět k satelitu.

Síla ledu je následně spočítána z rozdílu času mezi vysláním a přijetím signálu.

Jenže led je obvykle pokrytý vrstvou sněhu, kterou musí signál projít před tím, než dosáhne hranice ledu – což je skutečnost, která může ovlivňovat měření síly ledu prováděná z paluby CryoSatu.

Proto jsou měření provedená v oblasti, kde je pouze pevný modrý led, nesmírně cenná pro ověření všech pozorování dat z družice CryoSat.

Zatímco aktuální pozorování v terénu byla provedena výhradně s cílem provést kalibraci měření, srovnání dat získaných během kampaní v letech 2008-09 a 2010-11 přineslo překvapivé výsledky: ukázalo, že v inkriminovaném období tato oblast Antaktidy zvedla svoji výšku v průměru o devět centimetrů.

Vědci z Technické univerzity v Drážďanech se vydali čelit extrémnímu počasí, aby zmapovali sílu ledového příkrovu na ploše 2500 kilometrů čtverečních. Měření byla provedena přímo na povrchu s pomocí sofistikovaných GPS přístrojů tažených sněžnými skútry.

Zároveň s nimi provedli měření z letadel vědci z Institutu Alfreda Wegnera. Využili přitom přístroj, který simuloval radarový výškoměr mise CryoSat.

Po analýze dat nashromážděných během těchto kampaní a na základě dalších informací dostupných za posledních dvacet let, byli vědci schopní stanovit změny v síle ledu během tří odlišných období.

V letech 1991 až 2000 byl zaznamenaný pokles ledu o zhruba pět centimetrů. Tento trend pak pokračoval i v letech 2000 až 08. Jenže ve třetím sledovaném období v letech 2008 až 10 byl zaregistrovaný nečekaný nárůst.

Reinhard Dietrick z Technické univerzity v Drážďanech k tomu říká: „Tyto zajímavé změny v síle ledu jsme zaregistrovali i díky měřícím kampaním před startem CryoSatu v roce 2010.“

„Výsledky jsou, samozřejmě, předběžné. Ale i když je přijmeme s určitými výhradami, bude velmi zajímavé sledovat, jestli i v budoucnu dojde k dalšímu růstu síly ledu.“

Na druhé straně planety pak tento týden startuje další kampaň věnovaná misi CryoSat. Týmy z ESA, NASA, Evropy a Kanady se nyní vydávají do Arktidy, aby uskutečnili měření ledu jak přímo na místě, tak z letounů – a to ve chvíli, kdy jim nad hlavami bude přelétat družice CryoSat.

Satelit CryoSat, který byl vypuštěný téměř přesně před dvěma lety, má za úkol monitorovat změny v síle mořského ledu v polárních oceánech stejně jako proměny velikosti rozsáhlých ledovců, které pokrývají rozsáhlé oblasti Grónska a Antarktidy. Získaná data mají zlepšit naše pochopení vazeb mezi ledovci a klimatem.