Nejhorší cesta kolem světa

Pokud se chystáte oslavit závěr roku v teple svého domova, najděte si chvíli na vzpomínku na organismy cestující třetí třídou na Mezinárodní kosmické stanici – přišroubované k vnějšímu plášti bez možnosti jakékoliv ochrany před vlivem kosmického prostředí.

Celkem 46 druhů bakterií, hub a členovců bylo dopraveno na Mezinárodní kosmickou stanici v červenci 2014 coby součást experimentu ESA Expose-R2. Následně ruští kosmonauti Alexandr Skvorcov a Oleg Artěmjev umístili experiment 18. srpna na vnější plášť modulu Zvezda. Zde zůstane následujících osmnáct měsíců.

Vymrazit, ohřát – a znovu

Vesmírné vakuum vysává vodu, kyslík a další plyny ze vzorků. Jejich teplota může klesnout na mínus 12 stupňů Celsia ve chvíli, kdy stanice prolétá zemským stínem – a naopak vyrůst až na 40 stupňů Celsia. Jinak by se také dalo říci, že vzorky prochází procesem vymražování: podobným, jaký se používá ke konzervaci potravin.

Experimenty na platech Expose zkoumají hranice možností pozemského života: zdali mohou organismy přežít ve vesmíru a jaký vliv na ně má plná dávka slunečního záření.

Země je totiž před radiací ze Slunce chráněna atmosférou, která filtruje tvrdé krátkovlnné záření poškozující živé organismy. Přitom na Zemi je v rámci výzkumů obtížné replikovat plné spektrum slunečního záření mající vliv na vzorky. Poslat je přímo do vesmíru tak představuje jedinou možnost, jak vystavit biologické a materiálové vzorky skutečným mimozemským podmínkám.

ESA má dlouhou historii testování organismů a organických chemikálií ve tvrdých podmínkách kosmického prostředí. Předchozí experimenty ukázaly, že lišejníky a řasy mohou kosmický let přežít bez jakékoliv ochrany. Tím se otevřela otázka, zdali druhy nekolonizují planety skrze meteoroidy.

Mars jen kousek nad Zemí

Ne každý vzorek trpí na cestě vesmírem stejnou mírou. Plata Expose mají totiž speciální části, které imitují odfiltrování záření atmosférou Marsu a které zároveň udržují jistý stálý tlak.

Projektový vědec experimentu Expose René Demets z ESA k tomu dodává: „Martovská sekce nám umožňuje studovat, jak si může pozemský život poradit s podmínkami panujícími na Rudé planetě. Věříme, že přineseme cenné informace do diskuse o možnosti života na Marsu.“

Všechny vzorky jsou duplikovány nebo dokonce triplikovány, aby byly vědecké výsledky co nejprůkaznější, až se tři plata vrátí počátkem roku 2016 na Zemi k analýzám.

Kdo ví, co se dozvíme. A zároveň uvidíme, zdali budou organismy schopné přežít možná nejhorší představitelnou cestu kolem světa.