Nové stanice pomohou zlepšit evropské služby vyhledávání a záchrany
Trio stanic se na třech ostrovech probudilo k životu v odlehlých oblastech našeho kontinentu. Stanice jsou nyní připraveny přijmout tísňová volání skrze družice z celé kontinentální Evropy a okolních vod.
Pozemní stanice pro vyhledávací a záchrannou službu systému Galileo nyní prošly zásadní zkouškou, čímž se o krok přiblížily k hlavnímu úkolu – k záchraně lidských životů.
Tyto stanice jsou na Špicberkách v Severním ledovém oceánu, v Maspalomas na největším ze španělských Kanárských ostrovů a Larnace na Kypru. Společně tvoří trojúhelník, který pokrývá celou Evropu. Všechny tři jsou přitom koordinovány a dohlíženy z řídicího střediska ve francouzském Toulouse.
Každá stanice je vybavena čtveřicí antén, které detekují nouzová volání předaná skrze družice na středních oběžných drahách. Zatím k nim patří čtrnáct satelitů systému GPS, dva evropské Galileo a jeden ruský GLONASS.
Všechny tři stanice jsou propojené tak, že mohou pracovat společně. Takže všech dvanáct antén může sledovat družice najednou. Testování přes léto potvrdilo, že tento přístup je velmi efektivní.
„Nová infrastruktura pro vyhledávání a záchranu, která byla navržena ESA a financována Evropskou unií coby součást systému Galileo, je naším přínosem k systému KOSPAS-SARSAT. Jde o nejstarší a největší družicový systém zaměřený na záchranné operace,“ vysvětluje Fermin Alvarez Lopez z ESA.
Systém KOSPAS-SARSAT založený Kanadou, Francií, Sovětským svazem a Spojenými státy je globální družicový systém určený pro rychlou detekci nouzových volání, která pak je možné předat lokálním vyhledávacím a záchranným autoritám. Od vytvoření v roce 1979 pomohl zachránit více než 35 tisíc osob.
Vysílače KOSPAS-SARSAT je možné běžně zakoupit – a pak jej v případě potřeby kdykoliv aktivovat na zemi, ve vzduchu nebo na moři. Družicové přijímače signál zachytí, zesílí a předají do pozemních stanic.
Stanice následně identifikují přibližné místo vyslání signálu a následně předají informaci příslušným záchranným autoritám.
„Až doteď byl systém KOSPAS-SARSAT závislý na družicích na nízkých a vysokých oběžných drahách,“ vysvětluje Fermin Alvarez Lopez.
„Ovšem střední oběžné dráhy, které využívají například družice Galileo, jsou lepší. Kombinují široký rozhled se silným Dopplerovým efektem. Díky tomu je možné nouzový signál zaměřit přesně a rychle.“
Široké pokrytí také znamená potřebu menšího množství pozemních stanic: pouze tři zvládnou pokrýt celou oblast, jejíž servis zajišťuje Evropa.
Jakmile byly stanice dokončeny, začalo testování. Technik pro vyhledávací a záchranné operace v ESA Igor Stojkovic vysvětluje: „Ukázali jsme, že systém pracuje tak, jak bylo požadováno. Nyní již nic nebrání předat jej v prosinci operátorovi, součásti francouzské kosmické agentury CNES, před uvedením do plného provozu v roce 2016.“
Nouzové signály jsou v pásmu UHF vysílané každých 50 sekund. Na pozemní stanice je kladený požadavek lokalizovat veškeré signály a do deseti minut určit jejich polohu s přesností na 5 kilometrů.
