Příprava pro evropskou komerční přítomnost na nízké oběžné dráze Země

Dohoda řeší záměr zúčastněných stran podporovat rozvoj vědy a technologií a zkoumat možnosti spolupráce na nízké oběžné dráze Země. A to se zaměřením na jiné cílové lokality, než je Mezinárodní kosmická stanice.

Spolupráce se nejprve zaměří na studium příležitostí týkajících se přístupu do kosmického prostoru pro Evropu skrze orbitální stanici Starlab. Mezi ně může patřit:

• Přístup na stanici Starlab pro ESA a její členské státy, pro mise astronautů a výzkumné aktivity, stejně jako pro rozvoj komerčních činností.
• Spolupráce na výzkumných projektech během nadcházejících misí, kdy se využije evropská technologie a pokročilá evropská věda – od špičkové robotiky přes umělou inteligenci až po životní vědy a mnohé další.
• Vytvoření kompletního systému E2E (End-to-End) s pomocí stanice Starlab, což bude destinace na nízké oběžné dráze Země. Potenciálně i využívání dopravního systému ESA pro lety s nákladem i posádkami.

·         Přístup na stanici Starlab pro ESA a její členské státy, pro mise astronautů a výzkumné aktivity, stejně jako pro rozvoj komerčních činností.

·         Spolupráce na výzkumných projektech během nadcházejících misí, kdy se využije evropská technologie a pokročilá evropská věda – od špičkové robotiky přes umělou inteligenci až po životní vědy a mnohé další.

Vytvoření kompletního systému E2E (End-to-End) s pomocí stanice Starlab, což bude destinace na nízké oběžné dráze Země. Potenciálně i využívání dopravního systému ESA pro lety s nákladem i posádkami.

Evropští kosmonauti létají na Mezinárodní kosmickou stanici už více než 20 let, čímž nabízí evropským vědcům přístup k mikrogravitačnímu prostředí. Plnou podporu mají v laboratorním modulu ESA Columbus.

Memorandum o spolupráci odráží ambice ESA na hladký přechod z Mezinárodní kosmické stanice směrem k udržitelnému využívání pilotované i robotické infrastruktury na nízké oběžné dráze před rokem 2030. Podílet se na tom mají i komerční služby.

„ESA oceňuje transatlantickou průmyslovou iniciativu pro komerční kosmickou stanici Starlab a nabízí potenciál v podobě silné evropské průmyslové či institucionální stopy, který je může pomoci vytvořit a provozovat,“ konstatuje generální ředitel ESA Josef Aschbacher. „Naše týmy se už dnes těší na úzkou spolupráci s týmy Starlabu jak zde v Evropě, tak v zámoří ve Spojených státech.“

„Tato dohoda s ESA je kritická pro vytváření podhoubí mezinárodní spolupráce v kosmické oblasti a posunu vpřed od Mezinárodní kosmické stanice ke stanici Starlab,“ konstatuje prezident společnosti Voyager Space Matthew Kuta. „Těšíme se na spolupráci s Airbusem a ESA, abychom rozšířili evropskou stopu ve vesmíru a zajistili, že Evropa zůstane lídrem i v další generaci komerčního průzkumu vesmíru.“

„V Airbusu jsme velmi potěšeni, že ESA pokračuje v pohledu do budoucnosti a projevuje takový silný zájem o projekt Starlab,“ konstatuje ředitel Airbusu Mike Schoellhorn. „Naše spolupráce na této stanici budoucí generace vychází z dlouhého a úspěšného partnerství ESA a Airbusu v oblasti vývoje a provozu široké palety pilotovaných i bezpilotních kosmických systémů.“

V minulosti dodal Airbus ESA ikonická kosmická zařízení jako je modul Columbus pro Mezinárodní kosmickou stanici, pět „kosmických náklaďáků“ ATV (Automated Transfer Vehicles) a nyní i Evropský servisní modul (ESM, European Service Module) pro loď Orion. Ta je evropským podílem na mezinárodních misích Artemis směřujících k Měsíci.

O projektu Starlab

Starlab je komerční kosmická stanice, která má sloužit jako nástupce Mezinárodní kosmické stanice. Stanice bude vyvinuta, vyrobena, vlastněna a provozována společností Starlab Space, což je společný podnik Airbusu a Voyager Space. Stanice Starlab by měla být vypuštěna na oběžnou dráhu už v roce 2028 s tím, že komerční operace zahájí o rok později.