Sonda Rosetta se připravuje na blízký průlet nad kometou
Sonda ESA Rosetta se připravuje k blízkému průletu u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, ke kterému dojde 14. února. Přiblížit se k ní má jen na 6 km.
V úterý 3. února byla Rosetta naposledy na dráze ve vzdálenosti 26 km kilometrů od komety, pak změnila svoji trajektorii letu a začala novou fázi průzkumu. Ta má trvat až do konce letošního roku.
Na nové trajektorii se přitom Rosetta dostane do těsné blízkosti komety. Nejprve se do 7. února vzdaluje na přibližně 140 km, aby se k ní opět začala přibližovat. Nejtěsnější průlet je plánovaný na 12:41 h GMT (13:41 h středoevropského času) v sobotu 14. února. Rosetta se přiblíží k většímu ze dvou spojených jader komety a prolétne nad oblastí Imhotep.
„Nadcházející těsný průlet umožní provedení unikátních vědeckých pozorování, které data s vysokým rozlišením v širokém pásmu vlnových délek a nabídnou příležitost odebrat vzorky – „ochutnat je“ či „očichat“ – z vnitřních částí atmosféry komety,“ vysvětluje projektový vědec mise Rosetta v ESA Matt Taylor.
Během průletu se Rosetta dostane nad nejaktivnější oblasti komety, čímž pomůže vědcům lépe pochopit spojení mezi zdroji pozorované aktivity a atmosférou (čili komou).
Přístroje sondy se zaměří zvláště na oblasti s výtrysky plynu a prachu z jádra komety – a na to, jak se mění chování těchto materiálů s rostoucí vzdáleností od komety.
O povrchu komety je přitom známo, že je velmi tmavý a odráží jen asi šest procent dopadajícího světla. Během přiblížení proletí Rosetta nad kometou tak, že bude mít sluneční svit přímo v zádech. Vzniknou tak snímky prakticky bez stínů. Studiem odrazivosti jádra a jeho proměnami v závislosti na směru dopadajících slunečních paprsků vědci doufají, že získají lepší představu o složení prachových zrn na povrchu.
„Po tomto průletu začne nová fáze průzkumu, kdy se Rosetta bude průběžně vzdalovat od komety a zase se k ní vracet. Obě tělesa tak bude dělit vzdálenost 15 až 100 km,“ doplňuje manažer operací mise v ESA Sylvain Lodiot.
Access the video
Už od počátku mise přitom byla naplánována změna dráhy Rosetty z pozorovací na trajektorie průletové, a to na základě předpovědí týkajících se zvýšené kometární aktivity. Vzdálenosti od jádra se během průletů přitom budou lišit tak, aby reagovaly na odlišné potřeby jedenácti přístrojů na Rosettě a aby zisk dat z nich byl co nejoptimálnější.
Během některých z těchto průletů se přitom Rosetta má pohybovat stejně rychle jako kometa rotuje. Přístroje tak budou moci studovat vybranou oblast a její okamžité proměny.
Naproti tomu vzdálenější průlety nabídnou větší kontext v rámci širšího pohledu na jádro a jeho komu.
