Červ, který se ve vesmíru cítí jako doma

Caenorhabditis elegans
Hlístice.
11 červenec 2012

Kosmonauti se na Zemi vracejí oslabení a nejistí poté, co si stav beztíže a radiace ve vesmíru vyberou svoji daň. Nový výzkum ovšem nyní ukazuje, že jedna hlístice (červ) ze skupiny nematoia se na podmínky kosmického letu adoptuje nesrovnatelně lépe.

Když se kosmonaut André Kuipers poprvé v roce 2004 vydal do vesmíru na Mezinárodní kosmickou stanici, vzal si s sebou několik mikroskopických červů Caenorhabditis elegans.

André Kuipers s experimentem v roce 2004.

Mezinárodní tým vědců ze Spojených států, Japonska, Francie a Kanady byl totiž zvědavý na to, jak bude C. elegans reagovat na život ve vesmíru.

Tento druh byl přitom vybraný proto, že jde o první vícebuněčnou životní formu, která má zmapovanou kompletní genetickou strukturu.

Po letu zjistili vědci, že červí kosmonauti mají ve svalech méně toxických proteinů, než by se jim vytvořilo během pobytu na Zemi. Uvedli to v práci, kterou nyní publikoval časopis Nature Scientific Reports.

Všechno je v genech

Vědce tato informace zaujala a dalším výzkumem zjistili, že sedm genů červa bylo ve vesmíru méně aktivních. Jinými slovy: život na kosmické stanici bránil některým genům, aby fungovaly normálně.

Caenorhabditis elegans
C. elegans.

Co je ale překvapivé: červ bez nich fungoval lépe!

Co se ovšem stane, pokud se stejné geny pokusíme „vypnout“ v laboratoři? Výzkumníci zjistili, že červi vyrůstající bez těchto sedmi genů žijí déle a obecně jsou zdravější.

Nathaniel Szewczyk, vědecký pracovník podílející se na výzkumu, vysvětluje: „Svaly mají ve vesmíru tendenci se zmenšovat. Ovšem tato studie ukazuje, že svaly se adaptují a nikoliv že nedobrovolně reagují pod tíhou situace.“

„Z toho by se dalo odvodit, že svaly ve vesmíru budou stárnout pomaleji, než na Zemi. Může to také znamenat, že kosmický let zpomaluje proces stárnutí.“

Lidé mají s červem C. elegans shodných 55 procent genů, takže dalším logickým krokem je zkoumání reakce lidských svalů na kosmický let.

Přistání lodi Sojuz.

André Kuipers dokončil svoji druhou cestu na Mezinárodní kosmickou stanici bezpečným přistáním v kazašských stepích 1. července. Během své mise vezl větší množství červů pro následné zkoumání – ovšem tentokrát byl předmětem bádání také samotný kosmonaut.

Před letem do vesmíru byl malý kousek svalové hmoty oddělený z nohy Andrého Kuiperse – a odložený k analýze. Po šesti měsících strávených na oběžné dráze se nyní vědci těší na srovnání toho, jak Kuipersovy svaly zareagovaly na kosmický let.

Na rozdíl od červů, které měl André Kuipers s sebou, získal kosmonaut možnost několikatýdenního oddechu po náročném letu před tím, než vědci budou moci dostat jeho svaly pod mikroskop.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.