Cílová kometa sondy Rosetta začíná být aktivní
Cíl meziplanetární sondy ESA Rosetta začal odhalovat svoji skutečnou podstatu komety: jeho prachový chvost se během právě uplynulých šesti týdnů začal jasně vyvíjet.
Sekvence snímků zachycujících kometu 67P/Čurjumov–Gerasimenko byla pořízena 27. března a 4. května. V té době se snížila vzdálenost mezi sondou a kometou z přibližně pěti na dva milióny kilometrů.
Na konci sekvence dosahuje kometární prachový „ohon“ (koma) délky už 1300 km. Pro srovnání: jádro má průměr jen čtyři kilometry a dosud je není možné rozpoznat.
Koma se vyvinula jako důsledek postupného přibližování komety ke Slunci na jejím 6,5 roku trvajícím obletu. Ačkoliv je stále více než 600 miliónů kilometrů od Slunce, povrch komety se začal zahřívat. Právě to způsobuje, že plyn se začal uvolňovat z jako skála tvrdého ledového jádra.
Jak se plyn uvolňuje, nese s sebou do vesmíru oblak malých prachových částeček, který postupně expanduje a vytváří komu.
S tím, jak se kometa přibližuje ke Slunci, její ohřev pokračuje a aktivita roste. Tlak vytvořený slunečním větrem proto záhy zaviní, že část odpařeného materiálu vytvoří typický dlouhý kometární „chvost“.
Sonda Rosetta společně s kometou bude nejblíže ke Slunci v srpnu 2015. V té době se budou nacházet mezi oběžnými drahami Země a Marsu.
Začínající aktivita přitom nabízí vědcům příležitost studovat produkci prachu a struktur v komě ještě dříve, než se kometa dostane blíže ke Slunci.
„Začíná vypadat jako skutečná kometa,“ uvádí hlavní řešitel přístroje OSIRIS (Optical, Spectroscopic and Infrared Remote Imaging Systém) Holger Sierks z Institutu Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy v Německu.
„Je těžké uvěřit, že jen za několik měsíců bude Rosetta hluboko uvnitř oblaku prachu a na cestě k poznání původu kometární aktivity.“
Kromě toho sledování periodicky se opakujících změn v jasnosti komety ukazuje, že jádro rotuje každých 12,4 hodiny. To je zhruba o dvacet minut méně, než jsme se dosud domnívali.
„Tato úvodní pozorování nám pomáhají při vývoji modelů komety, které budou zásadní pro pomoc při navigaci ve chvíli, kdy se dostaneme blíže,“ vysvětluje manažer operací mise Rosetta v ESA Sylvain Lodiot.
OSIRIS a další navigační kamery na sondě jsou již nyní pravidelně používané k získávání snímků, s jejichž pomocí bude stanovena přesná trajektorie sondy ve vztahu ke kometě. Díky těmto informací už meziplanetární sonda zahájila sérii manévrů, které její let postupně zesynchronizují s kometou před tím, než se s ní v prvním srpnovém týdnu potká.
Detailní vědecká pozorování pak pomohou vybrat nejlepší místo na kometě pro přistání výsadkového modulu Philae, který se má k jejímu povrchu vydat v listopadu.
