Na Azorách byla otevřena nová stanice systému Galileo

Nová stanice GSS (Galileo Sensor Station) se přidává k síti stanic na odlehlých místech, které trvale monitorují kvalitu signálu, sledují přesnost vysílaného času a pozici jednotlivých družic Galileo obíhajících Zemi.

Formálního slavnostního otevření, ke kterému došlo 26. března, se zúčastnil regionální sekretář turistiky a dopravy na Azorech Vitor Fraga a manažer logistiky pozemního segmentu systému Galileo v ESA Syvain Loddo.

Vlastní osmisměrná anténa tvořící srdce stanice je dlouhá jen půl metru, ale i tak vyžaduje vlastní elektrárnu a strážní domek. Stejně tak jako dvojice malých satelitních antén VSAT, které spojují stanici se zbytkem pozemního segmentu systému Galileo.

Zhruba 1500 km od kontinentální části Portugalska je malý a hornatý ostrůvek Santa Maria domovem také sledovací stanice ESA Estrack. Ta slouží k monitorování startů raket z evropského kosmodromu v Kourou (Francouzská Guayana).

Nová stanice je přitom v bezprostřední blízkosti stávajícího zařízení, kterému místní přezdívají „Montes das Flores“, Květinový kopec. Bylo postaveno na území patřícímu Region of Azores, což je místní veřejná správa mající za úkol dohlížet nad souostrovím.

Místo přitom splňuje požadavky na pozemní základnovou stanici systému Galileo: je vzdálené od zastavěných oblastí, je na rovné ploše a nabízí nerušený výhled na nebe do všech směrů.

Obě stanice přitom byly postaveny portugalskou firmou Edisoft, která je součástí koncernu Thales Group. Ta je zároveň zodpovědná i za jejich údržbu a činnost.

Koncem letošního roku bude z nové stanice na Azorech také vysílaný referenční paprsek používaný pro vyhodnocování vyhledávací a záchranné služby SAR (Search And Rescue). Coby součást mezinárodního systému KOSPAS-SARSAT jsou družice Galileo na středních drahách vybaveny přijímači UHF signálu z nouzových vysílačů na palubách lodí, letounů nebo u jednotlivců v odlehlých oblastech. Zachycený signál je bez jakékoliv prodlevy předávaný nejbližším záchranným jednotkám.

Ostrov má přitom již z minulosti významnou stopu v historii navigace: údajně zde přistála loď Kryštofa Kolumba Niña v únoru 1493 při návratu z cesty, na níž byla „objevena“ Amerika.

Klima na ostrově Santa Maria je mírné. Podobné pozemní stanice systému Galileo přitom byly vybudovány na celém světě: od bouřlivých arktických ostrovů až po ledové pláně Antarktidy.

Povícero pozemních stanic systému Galileo vždy silami společnými změří vzdálenost konkrétní družice, a tím s maximální možnou přesností určí její polohu: tím se bude identifikovat jakákoliv změna oběžné dráhy, která by mohla mít vliv na přesnost satelitní navigace. Jedná se o přesně opačný způsob zaměřování, než jakým satelitní navigace běžně funguje: větší počet družic vysílá navigační signál, který je pak použitý k přesnému stanovení polohy přijímače.

Pozemní systém segmentu Galileo se skládá i z množství větších stanic US (Uplink Stations) k vysílání navigačních zpráv včetně korekčních dat, která jsou následně přeposlána uživatelům. Dále jsou to pak stanice TTCS (Telemetry, Tracking and Command Stations), které dohlíží nad správnou funkcí vlastních družic. Dvojice řídicích středisek ve Fucino (Itálie) a Oberpfaffenhofenu (Německo) dohlíží nad družicemi a jejich navigačními službami.

První kvarteto družic Galileo už je na oběžné dráze a v operačním provozu. V průběhu roku je pak doplní další satelity, přičemž úvodní služby evropského systému začnou být poskytované do konce příštího roku.