Průlety na jižním pólem Marsu

Snímek byl pořízený stereokamerou s vysokým rozlišením na sondě ESA Mars Express dne 25. února.

V průběhu běžného vědeckého snímkování kamera typicky pořizuje záběry přímo směrem dolů: vždy kolem okamžiku největšího přiblížení k planetě na eliptické dráze sondy z výšky zhruba 300 km.

Ale v případě tohoto neobvyklého pozorování aktivovala sonda Mars Express svou kameru daleko od povrchu – a blízko svému nejvzdálenějšímu bodu na oběžné dráze, který se nachází 9900 km od Marsu.

Krom toho, že snímek nabízí opravdu neobvyklý pohled, umožňuje fotoaparátu zaznamenat celou řadu objektů za stejných světelných podmínek. To v konečném důsledku dovoluje základní kalibraci senzorů přístroje.

Ve spodní části snímku je patrná jižní polární čepička, která se skládá ze zmrzlé vody a zmrzlých částeček oxidu uhličitého. Oblast přitom v závislosti na ročním období mění svůj rozměr a tvar. Snímek byl pořízený v průběhu místního polárního léta: v zimě se ovšem led „roztahuje“ až do hladkých okolních oblastí, které jsou také na fotografii pozorovatelné.

Střední část snímku zachycuje starobylé vysočiny na planetě, které jsou pokryté mnoha dopadovými krátery různých velikostí a různě erodovaných. Mnoho kráterů se pak i překrývá.

Stejně tak je záběru vidět mnoho tmavých prachových dun, které jsou přenášené větrem a které se hromadí v dopadových kráterech nebo jejich blízkosti.

V levém horním rohu snímku je viditelná část obří pánve Hellas. Tento útvaru je široký přibližně 2200 km a zasahuje až do hloubky osmi kilometrů.

Okraje prohlubně pak narušují dva významné kanály: Dao Vallis a Niger Vallis. Na barevném snímku jsou viditelné jako tenké tmavé křivolaké linky.

Mlhavé oblasti v horní části obrázku představují mraky, zatímco tenká a řídká atmosféra kopíruje na obzoru zakřivení planety.