Roste potřeba vypuštění misí ESA Sentinel

Aktivita fotosyntézy.
7 červen 2012

Ztráta družice Envisat má výrazný dopad na služby poskytované v rámci evropského programu GMES (Global Monitoring for Environment and Security). Proto je ve spojení s dalšími kosmickými agenturami vynakládáno zvýšené úsilí, aby byl tento výpadek co nejvíce eliminován – ovšem stejně tak situace přinesla zvýšený tlak na nutnost vypuštění družic řady Sentinel.

Envisat s širokou paletou sofistikovaných přístrojů poskytoval nepřetržitý proud informací o stavu naší planety více než deset let.

Envisat přitom znamenal nejen pokrok ve vědeckých aktivitách, ale také poskytoval data mnoha operačním službám monitorujícím životní prostředí a reagujícím na krize jako jsou například ropné havárie. Kromě toho vydláždil cestu pro budoucí evropské monitorovací služby.

GMES pod vedením Evropské unie vytváří základ pro evropskou politiku, stejně jako poskytuje politikům podklady pro klíčová rozhodnutí.

Tyto služby přitom k lepšímu mění způsob, jakým řídíme životní prostředí, pomáhají vyhodnocovat dopady změn klimatu a zajišťují občanskou bezpečnost.

Úspěch této ambiciózní iniciativy přitom záleží na robustnosti dat poskytovaných satelity, která budou dodávána novou řadu družic Sentinel. Tu vyvíjí ESA.

Chlorophyll in the Mediterranean Sea
Chlorofyl ve Středozemním moři.

Vypuštění prvních tří družic Sentinel je sice v plánu na rok 2013, jenomže financování jejich provozu na oběžné dráze – které přijde od Evropské komise – dosud nebylo potvrzeno.

Do startu družic Sentinel přitom služby poskytované v rámci GMES závisely prakticky jen na datech z Envisatu: jeho ztráta tak představuje velký problém.

„Kvalita produktů firmy MyOcean, které byly vytvářené výhradně s použitím radaru ASAR (Advanced Synthetic Aperture Radar) a přístroje MERIS na Envisatu a které monitorovaly ledový pokryv či kvalitu vody v oceánech, je samozřejmě ovlivněna. Poskytování některých služeb jsme dokonce museli přerušit,“ uvádí Joël Dorandeu z firmy MyOcean, která pro GMES poskytuje služby týkající se námořního provozu.

„Stejně tak se výpadek projevil na produktech, které využívají monitorování nebo modelování. Situace je obzvláště kritická pro produkty využívající měření výšek.“

Stejně tak byly ztrátou Envisatu postiženy služby spojené s měřením atmosféry. Například projekt MACC (Monitoring Atmospheric Composition and Climate) používal právě Envisat jako zdroj pro sledování metanu a ozónu.

„Sledování ozónu prováděné přístroji Sciamachy a MIPAS na Envisatu jsme dosud rutinně používali v projektu MACC pro monitorování v téměř reálném čase stejně jako pro prognostické služby,“ uvedl Richard Engelen z Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí.

„Data z nich jsme sice používali společně s výstupy z dalších přístrojů, ale tyto byly jediné, které poskytovaly výstupy hned po východu Slunce – tím jsme mohli lépe studovat denní cyklus těchto plynů.“

„Přitom MIPAS byl jedním ze dvou podobných přístrojů ve vesmíru, který je schopen dodávat detailní informace o profilu ozónu v reálném čase. Sciamachy pak byl dokonce jediný přístroj pro monitorování metanu na oběžné dráze Země, takže dopad na služby týkající se skleníkových plynů v rámci MACC bude opravdu velký.“

„Mise Sentinel budou poskytovat důležité informace o ozónu a metanu stejně jako o dalších atmosférických plynech. Proto je kriticky důležité, aby odstartovaly včas.“

Atmosférický metan.

Optická data z přístroje MERIS na Envisatu zase byla používaná pro automatickou tvorbu sad biofyzických proměnných nad evropským zemním pokryvem.

„Když nemáme data z Envisatu, musíme zastavit tvorbu zemědělských a environmentálních produktů dosud vytvářených s pomocí MERISu,“ uvádí Markus Jochum z projektu GMES Geoland2.

ESA se nyní snaží společně s partnery zjistit, do jaké míry mohou další mise zapojené do programu GMES kompenzovat výpadek dat z Envisatu.

Jenomže výpadkem postižených služeb je příliš mnoho, takže nejlepším řešením je zahájení procesu financování tak, aby mise Sentinel mohly odstartovat podle plánu a celý projekt GMES přešel do plně operační fáze.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.