Venuše viděná od planety Saturn

Sonda Cassini sleduje Venuši z oběžné dráhy u planety Saturn

4 březen 2013

Vzdálený svět, který se třpytí díky slunečnímu záření: Venuše září jako jasný drahokam skrze prstence planety Saturn na tomto snímku pořízeném meziplanetární a mezinárodní sondou Cassini.

Fotografie vznikla minulý listopad ve chvíli, kdy se sonda Cassini nacházela ve stínu planety Saturn. To jí umožnilo natočit kamery v jinak zapovězeném směru ke Slunci a pořídit zezadu nasvícený snímek planety a jejích prstenců.

Právě mezi prstenci přitom probleskuje sesterská planeta Země, Venuše: nachází se vpravo od středu v horní části snímku.

Záběr směřuje k neosvětlené části prstenců z úhlu zhruba sedmnácti stupňů pod jejich rovinou. Světlý oblouk v pravé části je srpeček Saturnu. Část prstenců je viditelná proti povrchu Saturnu, který je sám slabě osvětlovaný slunečním zářením rozptýleným prstenci.

Venuše je, stejně jako Merkur, Země a Mars, jednou z kamenných planet zemského typu ve vnitřní části sluneční soustavy. Ačkoliv má podobnou velikost, hmotnost a složení jako Země, je Venuše na hony vzdálená tomu stát se jejím skutečným dvojčetem.

Pod tlustou a hustou vrstvou atmosféry oxidů uhlíku a dioxidů síry je tlak na povrchu zhruba stokrát větší než na Zemi. A to nehovoříme o tom, že zde panuje povrchová teplota vražedných 500 stupňů Celsia: díky tomu jde o nejteplejší planetární povrch ve sluneční soustavě.

Ale jsou to Venušiny trvalé sírové mraky, které odrážejí většinu slunečního záření. Díky tomu planeta září na nebi velmi jasně: a to i pro vzdáleného pozorovatele ve vnější části sluneční soustavy.

Mise Cassini-Huygens je společným projektem NASA, ESA a ASI (což je Italská kosmická agentura). Misi pro vědecké ředitelství NASA ve Washingtonu DC řídí Laboratoř tryskových pohonů v Pasadeně (což je divize Kalifornského technologického institutu).

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.