Velká sluneční erupce vytvořila geomagnetickou bouři
Dvě nezvykle silné sluneční události během včerejšího dne vytvořily oblak nabitých částic koronální hmoty (CME, Coronal Mass Ejection), který dorazil k Zemi zhruba dnes v poledne. S velkou pravděpodobností způsobí silnou geomagnetickou bouři, která může mít vliv na družice ve vesmíru stejně jako stát za vznikem polárních září.
Vliv této bouře na pozemní infrastrukturu by měl být zcela minimální, takže jediným přímým důsledkem je šance vidět v severních zemích planety velkolepou hru polární záře.
Ke dvěma supersilným událostem na Slunci došlo 6. března ve 23:24 h GMT a 7. března v 0:15 h GMT. Obě vyvrhly velký oblak magnetizované plazmy ze sluneční atmosféry – korony – do meziplanetárního prostoru.
Tyto výtrysky částic koronální hmoty vznikají velmi často ve spojení se slunečními erupcemi.
Události pozorovaly družice ESA i NASA
Dramatické události ve vesmíru zaznamenaly družice SOHO (společný projekt ESA a NASA) a solární observatoř SDO (NASA). Společně s odborníky z dalších organizací tak měli experti ESA možnost studovat celý jev „z první ruky“.
Dvěma velkým událostem předcházela jedna menší, ke které došlo 5. března ve 4:05 h GMT.
Všechny tři přitom pocházejí z nové aktivní oblasti na Slunci, která byla detekována 2. března.
Plazma tentokráte opustila Slunce rychlostí zhruba 2300 km/s – nezvykle rychle.
Ale díky svému směru vyvržení stejně jako díky dalšímu slunečnímu větru ve volném prostoru dorazila událost k Zemi o několik hodin později, než činily původní odhady na základě prvotní rychlosti.
Nejcitelněji budou zasažené družice
Navíc vznikla i proud vysoce energeticky nabitých protonů. tato „bouře“ subatomárních částic vytvořila před vlastní CME událostí jakousi šokovou vlnu.
„Je pravděpodobné, že družice na oběžné dráze Země zaznamenají během dnešního dne zvýšenou radiaci,“ vysvětluje vedoucí oddělení kosmického počasí v ESA Juha-Pekka Luntama.
„Očekáváme, že úroveň radiace bude zvýšená celého 8. března – a pravděpodobně ještě den nebo dva poté.“
„Navíc může vzniklá geomagnetická bouře ovlivnit navigační signál GPS a družicovou komunikaci.“
Meziplanetární sonda ESA mezi zasaženými
Meziplanetární sonda Venus Express, která pracuje na oběžné dráze planety Venuše a které je mnohem blíže Slunci než Země, byla radiací zasažena již 7. března.
Kamery ke sledování hvězd, které sondě Venus Express pomáhají sledovat přesnou pozici a orientaci ve vesmíru, byly v 1:41 h GMT „oslepeny“.
„V důsledku toho se řídící tým mise rozhodl hvězdná čidla vypnout a správnou polohu sondy nadále udržovat toliko s pomocí gyroskopů,“ komentuje manažer operací mise Venus Express Octavio Camino ve středisku ESA ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu.
Specialista na kosmické počasí v ESA Alexi Glover dodává, že oblast, která stojí za aktuálními událostmi má velmi složitou magnetickou konfiguraci a je nyní velmi blízko středu slunečního kotouče.
„Díky tomu je docela vysoká šance, že nás v příštích dnech čekají další podobné události.“
