Evropský navigační pionýr GIOVE-A oslavil šesté narozeniny ve vesmíru
Šest let po svém startu do vesmíru zůstává prototyp evropské navigační družice GIOVE-A plně funkční.
Mise družice GIOVE-A vydláždila cestu pro evropský navigační systém Galileo. První dvě plně operační družice doplnily zkušební GIOVE-A na střední oběžné dráze kolem Země po letošním startu 21. října.
Satelit GIOVE-A (Galileo In-Orbit Validation Element) přitom byl vypuštěný 28. prosince 2005 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu pomocí rakety Sojuz. Nesl prototyp rubidiových atomových hodin vyvinutých právě pro navigační soustavu Galileo.
Družice GIOVE-A přitom měla celou řadu úkolů, které bylo potřeba provést před zahájením budování vlastního systému Galileo: kromě otestování hardware v reálných podmínkách kosmického letu také zablokovala rádiové frekvence dočasně vyhrazené právě pro Galileo Mezinárodní telekomunikační unií (International Telecommunications Union) a provedla průzkum radiačního prostředí na střední oběžné dráze.
Dne 27. dubna 2008 ji pak doplnil další experimentální satelit GIOVE-B. Ten byl vybavený superpřesnými pasivními vodíkovými hodinami stejně jako druhými rubidiovými atomovými hodinami. Operační družice systému Galileo budou vybaveny oběma typy hodin pro zajištění maximální spolehlivosti.
Mise obou zařízení GIOVE ukázala, že obě konstrukce hodin pracují na oběžné dráze spolehlivě a že jsou odolné proti radiaci vyskytující se v operační oblasti družic. Každá z obou družic měla plánovanou životnost 27 měsíců s tím, že GIOVE-A zůstává plně funkční dodnes – tedy 72 měsíců po startu. Stejně tak dodnes pracuje i GIOVE-B.
Tato „dlouhověkost“ je jednak důsledkem současného klidného slunečního cyklu, který zařízení vystavuje nižším než očekávaným dávkám radiace, a jednak konstrukčním rezervám, s nimiž se počítalo při návrhu satelitů. Zatímco GIOVE-A byl vyrobený ve Velké Británii firmou Surrey Satellite Technology Ltd, GIOVE-B spatřil světlo světa v montážních halách konsorcia Astrium.
V srpnu 2009 byla družice GIOVE-A odeslána na „pohřební“ dráhu zhruba 300 km nad svoji nominální pracovní dráhou (ve výšce 23222 km), aby uvolnila místo pro satelity Galileo IOV (In-Orbit Validation). Ty vytvoří základ plné sestavy evropského globálního navigačního systému. Již ve vesmíru pracující první pár družic Galileo IOV bude během roku 2012 doplněný druhou dvojicí.
Přesto družice GIOVE dodnes vykonávají prospěšnou práci: představují zkušební platformu pro zjištění, jak budou systémy operačních družic Galileo pracovat v kosmickém prostředí v průběhu své zamýšlené dvanáctileté operační činnosti.
