Evropa připravuje nové technologie pro budoucí nosiče
Dne 27. listopadu společně ESA a německé letecko-kosmické centrum DLR vypustily do výšky 263 kilometrů raketu Texus. Cílem mise bylo odzkoušet nové způsoby nakládání s pohonnými hmotami v případě budoucích evropských nosičů.
Raketa Texus 48 odstartovala v 10:10 h GMT (tedy v 11:10 h středoevropského času) z kosmického střediska Esrange nedaleko Kiruny v severním Švédsku. Celý let trval 13 minut.
Během šesti minut ve stavu beztíže, kdy byly simulovány různé fáze kosmického letu, byla testována dvojice nových zařízení. Ta studovala nakládání se superchladným vodíkem a kyslíkem. Po přistání byla zajištěna k poletové analýze.
Mise raket Texus probíhají už více než tři desetiletí: let 48 byl však prvním, který se věnoval odzkoušení nových technologií pro budoucí nosné rakety.
Raketu pro tento let dodalo německé DLR. Mise se pak uskutečnila coby součást programu ESA CUST (Cryogenic Upper Stage Technologies) v rámci iniciativy FLPP (Future Launchers Preparatory Programme).
Vylepšený horní stupeň
ESA v současné době pracuje na restartovatelném kryogenním horním stupni, který by zlepšil vlastnosti evropských raket.
Kapaliny totiž ve stavu beztíže za normálních okolností poletují (v daném případě po nádrži). Jenomže aby se bezpečně podařilo zajistit zážeh motoru právě po pobytu ve stavu beztíže, pohonné látky musí být připraveny k transportu do motoru pomocí kapilárních sil – stejného efektu, který pomáhá papírovým ručníkům vsakovat vodu.
V případě raket a družic se skladovatelnými pohonnými látkami jsou odpovídající technologie již k dispozici. To však není případ energeticky výhodnějších kryogenních pohonných látek. Nakládání s nimi je zkrátka výrazně obtížnější.
Na palubě rakety Texus 48 byl jako pracovní médium použitý kapalný dusík, který simulovat kryogenní pohonné látky: konstruktéři se pro něj rozhodli z cenových i bezpečnostních důvodů – a zároveň kvůli zjednodušení teplotního modelu.
„Start Texus 48 s demonstracemi nových technologií pro budoucí rakety byl úspěšný. Kromě jiného se stal skvělým příkladem spolupráce s DLR, protože právě společné úsilí umožnilo misi realizovat,“ komentoval let manažer programu FLPP v ESA Guy Pilchen.
