Japonské cunami způsobilo odlomení ledovců od Antarktidy
Důsledky zemětřesení a následných vln cunami v březnu 2011, které zpustošily rozsáhlé oblasti Japonska, jsou pozorovatelné i ve vzdálené Antarktidě. Družicové snímky ukázaly, že po střetu cunami se Sulzbergovým šelfem vznikly nové ledovce.
Vědci z NASA využili radarové snímky získané družicí ESA Envisat. Díky tomu byli schopní odhalit ledovce, z nichž největší měl plochu 6,5 krát 9,5 kilometru a sílu 80 metrů.
Objev následně přivedl vědce ke spojení s vlnami cunami. Tvrdí to specialistka na kryosféru Kelly Bruntová Z Goddardova kosmického střediska v Greenbeltu (stát Maryland) a její kolegové v článku publikovaném v pondělí v on-line verzi časopisu Journal of Glaciology.
Zemětřesení v regionu Tohokuo sílu 9 stupňů způsobilo gigantické vlny cunami. Ty se následně šířily Tichým oceánem, až po třinácti tisících kilometrech dorazily k Sulzbergerovu šelfu v Antarktidě. Silně zvlněná hladina způsobila odlomení velkých kusů ledu a jejich uvolnění do Rossova moře.
Vlny přitom byly pravděpodobně jen 30 cm vysoké, když se střetly se Sulzbergerovým šelfem. Nicméně jejich síla byla dostatečná na to, aby vytvořily pnutí silné tak, že vedlo k odlomení ledových ker.
„Tyto nové objevy v Antarktidě ukazují, že družicová pozorování jsou nezbytná pro pochopení mechanismů a efektů spojených s přírodními katastrofami,“ vysvětluje manažer mise ESA Envisat Henri Laur.
„Data týkající se zemětřesení v regionu Tohoku, která shromáždila družice Envisat, jsou vědci dodnes důsledně analyzována, aby se podařilo odhalit co nejvíce souvislostí a důsledků plynoucích z této události.“
Přístroj ASAR (Advanced Synthetic Aperture Radar) na palubě Envisatu dokáže získávat snímky zemského povrchu za jakýchkoliv světelných podmínek (nezávisle na denní či noční době, počasí nebo ročním období), a tak je vítaným pomocníkem třeba při sledování polárních oblastí.
Envisat přitom získává snímky Antarktidy každý den. Tyto jsou každému volně dostupné skrze webovou stránku ESA MIRAVI.
