Vesmír pro Arktidu

S tím, jak pokračuje tání ledu, Arktida se přeměňuje z primárně vědeckého regionu do oblasti, která začíná mít přesah do oblasti životního prostředí, bezpečnosti nebo komerčního využití.

Díky tvrdému arktickému podnebí a nízké hustotě osídlení nabízejí přitom právě kosmické systémy unikátní možnosti, jak zdejší prostředí mapovat. Družice nabízejí služby navigační i komunikační, čímž zvyšuje bezpečnost námořní dopravy, stejně jako umožňují průběžné sledování změn v tomto velmi citlivém regionu.

V uplynulých pěti letech jsme zaznamenali největší úbytek oceánských ledovců v Arktidě od počátku měření v sedmdesátých letech minulého století. Například loni v srpnu satelitní pozorování ukázala vzácné souběžné otevření dvou hlavních lodních cest skrze Arktický oceán.

V uplynulých letech Arktida poutala politickou pozornost zemí, které v ní mají své zájmy, ale třeba také Evropské unie.

Pod hlavičkou dánského předsednictví Evropské unie se sešly tento týden všechny strany mající své zájmy v Arktidě v Kodani na konferenci „Space for the Arctic 2012“ (Vesmír pro Arktidu 2012), kde přednesly své požadavky směrem ke kosmickým technologiím – a stejně tak hodnotily nabízené služby a produkty.

Akce se konala na půdě Střediska pro polární činnosti při dánské technické univerzitě a byla společně organizována jak Dánskou technickou univerzitou, tak Dánským meteorologickým institutem, dánským Ministerstvem pro vědu, inovace a vysoké školy, ESA a Evropskou komisí.

Dánský ministr pro vědu, inovace a vysoké školy Morten Østergaard při této příležitosti vyzvedl důležitost a unikátnost monitorování Arktidy pomocí kosmických prostředků. Upozornil, že data získaná pomocí dálkového průzkumu Země hrají důležitou roli při studiu změn klimatu a stejně tak mají významný podíl na bezpečnějším a udržitelnějším využívání celého regionu.

Dánské království – které se kromě vlastního Dánska skládá ještě z Faerských ostrovů a Grónska – hraje díky své poloze vedoucí roli při mezinárodním řízení a správě Arktidy.

Minulý rok se tyto tři části království rozhodly přijmout novou společnou strategii, která vytyčuje politické priority pro rozvoj Arktidy. Ve stejné době pak Evropské unie pokračovala v přípravách na zapojení Arktické politiky do závazků svých členů.

Ředitel programů dálkového průzkumu Země v ESA Volker Liebig představil na konferenci možnosti družicového pozorování s důrazem na jejich operační a vědecké využití v Arktidě. Neopomněl zdůraznit, jakou roli hrají právě „kosmická“ data při pochopení dopadu klimatických změn.

ESA zajišťuje pozorování Arktidy s pomocí svých družic pro dálkový průzkum Envisat, SMOS a CryoSat-2. Příští měsíc tak bude zveřejněna třeba první mapa změn síly oceánského ledu v Arktidě založená právě na datech ze satelitu CryoSat-2.

Profesor Liebig zároveň zdůraznil význam zajištění financování pro pokračování družicového sledování, zvláště pak v rámci programu GMES (Global Monitoring for Environment and Security). To bude jednou z priorit následujícího roku.

Přesné dodržení harmonogramu vypouštění družic Sentinel z programu GMES je přitom kritické. Důvodem je potřeba zajistit kontinuitu ve sběru dat pro vědecké a operační projekty.

Z konference „Space for the Arctic 2012“ pak vyplynulo několik specifických doporučení, které by od kosmického průmyslu zainteresované strany uvítaly. Jde například o vyšší kapacitu komunikačních linek pro severské oblasti, zlepšení družicových navigačních systémů nebo celoarktické monitorování oceánského ledu a ledovců s cílem zvýšit bezpečnost provozu.

K dosažení těchto cílů bude potřeba rozsáhlá mezinárodní spolupráce. Díky rozsáhlým geografickým oblastem, které je třeba zabezpečit, to ani jinak není možné.