Stopy povodní na planetě Mars

Na snímku zachycená oblast leží na západní hraně rozsáhlé prohlubně – jak je vidět na mapě širší oblasti. Zachycuje západní část údolí Arda Valles, což je dendritický odvodňovací systém 260 km severně od kráteru Holden v blízkosti údolí Ladon.

Kdysi proudily masy vody z jižních vysočin, čímž utvořily údolí Ladon Valles a rozlily se do rozsáhlé prohlubně Ladon zachycené na fotografii.

Na snímcích jsou vidět rozsáhlé dendritické odvodňovací útvary v údolí. Mnoho menších proudů se pak slévá do hlavních kanálů před tím, než odtečou dolů do hladkého dna dopadové prohlubně na pravé straně.

V horní středové části hlavního snímku – jak je jasně identifikovatelné na topografických a anaglyfických obrázcích – je jasně vidět val u dopadového kráteru o průměru 8,5 km. Val je zřejmě pozůstatkem starší dopadové prohlubně, ovšem zřejmě jej pomáhaly utvořit i sedimenty přinesené proudy vody.

Napravo od středu snímku je vidět velký dopadový kráter o průměru 25 km, který je plný silných bahenních sedimentů. Ty později zkolabovaly do chaotického terénu na dně kráteru. Roztroušené uzliny na dně kráteru pak pravděpodobně naznačují dřívější úroveň sedimentů.

Vpravo nahoře je pak vidět, že se povrch „rozsypal“ do mnoha velkých polygonů. Ty jsou pravděpodobně spojené se ztrátou podpovrchového ledu a pomalým odpařováním vody, která byla kdysi v oblasti všudypřítomná.

Čím více je koncentrovaných zlomů v jinak hladkém dně, tím pravděpodobněji jsou spojené s povrchovým pnutím v důsledku zhutnění většího množství sedimentů vyplňujících prohlubeň.

Některé z těchto zlomů se pak zdají propojovat středový kráter s hladším dnem prohlubně, což je částečně vidět na perspektivním pohledu. Může jít o pozdější důsledky napětí v důsledku poklesu a zpevnění materiálů.

A konec, ve středu obrázku dole hned nad kráterem a u konce dendritických kanálů, jsou identifikovatelné světlejší a vrstvená ložiska hornin. Jedná se o jílové minerály, které jsou formované v přítomnosti vody.