Systém Galileo byl modernizován a je zpět v plném provozu

Segment GMS byl vypnutý letos 26. ledna, díky čemuž mohla migrace proběhnout v průběhu února. Následující měsíc pak byl ve znamení detailních kontrol procesů a systému. Závěrečná zkouška ověřující úspěšný přechod byla provedena 31. března.

„Přechod verze segmentu systému Galileo z verze V1.2 na V2.0 nabízí vyšší výkon a dostupnost. Zároveň došlo ke zlepšení robustnosti, bezpečnosti a možností,“ vysvětluje Martin Hollreiser, který v ESA dohlíží nad vývojem tohoto segmentu. Spolupracuje přitom s firmou Thales Alenia Space France, která je hlavním kontraktorem.

„Závěrečná kontrola potvrdila, že nový systém GMS V2.0 zapadl do operačního řetězce a představuje významné zlepšení. Nebyly identifikovány žádné problémy. Prokázáno přitom bylo zlepšení výkonu o 25 procent.“

„Proces započal modernizací hardware v řídicím středisku systému Galileo v italském Fucinu. Vzdálené lokality byly ještě před tím odpojeny, aby mohly být modernizovány samostatně.“

„Po tomto procesu následovala aktualizace software, pak proběhla velká testovací kampaň a až poté jsme se vrátili do normálního provozu plus obnovili plnou činnost systému Galileo. Stalo se tak k 6. březnu.“

„Do operačního řetězce byly navíc přidány tři nové senzorové stanice (Kiruna, Ascension a Azorské ostrovy). Ty se používají pro monitorování družicových navigačních signálů. Systém byl rozšířený i o novou stanici k vysílání povelů (Papeete). Krom jiného odtud vycházejí korekční navigační zprávy, které pak družice předávají uživatelům pro zvýšení přesnosti.“

Galileo je evropský družicový navigační systém. Přesnost jeho pozičních dat postupně klesá, proto je nutné přesně sledovat dráhy družic a vydávat časové korekce, které jsou přesné na několik miliardtin sekundy. Přijímač družicové navigace určuje svoji pozici výpočtem času, který trvá signálu z několika družic, než k němu dorazí.

Aby byly časové signály dostatečně přesné, lze si celý systém Galileo představit jako jedny velké hodiny o rozměru planety. Segment GMS je jejich základem, neboť stanovuje přesné dráhy jednotlivých satelitů a synchronizuje družice s pozemní částí systému. Příslušné řídicí středisko je navíc propojeno s ostatními pozemními stanicemi: senzorovými a vysílacími.“

Každá družice Galileo nacházející se ve vesmíru nese na palubě několikero atomových hodin, které – ač jsou jinak velmi přesné – se po čase začnou odchylovat od správné hodnoty. Senzorové stanice na Zemi z nich průběžně berou signál a předávají jej do řídicího střediska systému Galileo v italském Fucinu. Zde je signál zpracovaný a je z něj vypočtena velmi přesná dráha družic a také hodnota pro synchronizaci hodin.

Pokud je nezbytné vydat korekci, je zakomponována do navigačního signálu, který je předávaný družicím skrze pět pozemních vysílacích stanic. Jednotlivé družice pak předávají tyto korekce při vysílání navigačního signálu uživatelům na Zemi; přijímače je pak automaticky využívají a na jejich základě upravují výsledky. Díky tomu je udržována přesnost služby.

Během modernizace systému Galileo nedošlo k pravidelné aktualizaci navigačních zpráv, takže přesnost se – z hlediska uživatelů – nepatrně zhoršila. Všichni uživatelé o tom byli vyrozuměni upozorněním ve vlastním signálu, stejně jako skrze notifikační proces NAGU (Notice Advisory to Galileo Users).

Nyní byla vydána další notifikace NAGU, která informuje o tom, že služby Galileo jsou zpět v původní kvalitě. V současné době je přitom signál využívaný pro technické testování s tím, že úvodní služby pro veřejnou budou dostupné od roku 2016.

„Další modernizace pozemního segmentu je plánovaná na konec letošního roku,“ uzavírá Martin Hollreiser. „Ovšem tentokrát už půjde o modernizaci provezenou bez přerušení provozu.“