V lodi Dragon letí do vesmíru rostliny v rámci experimentu ESA

Experiment Gravi-2 pokračuje v dřívějších výzkumech toho, jak jsou rostliny citlivé na gravitaci – a její absenci.

Abychom se to dozvěděli, bude 768 semínek čočky vystaveno působení různých úrovní simulované gravitace. Na kosmické stanici se roztočí různou rychlostí na centrifugách, čímž bude uměle vytvořena gravitace. Je to podobný proces, jako když jsou kosmonauti a piloti v rámci výcviku vystaveni vysokému přetížení na poněkud rozměrnějších centrifugách.

Cílem je zjistit, při jaké úrovni gravitace začnou semínka vykazovat rozdíly při růstu. Točit se budou po dobu třiceti hodin při čtyřech různých rychlostech – a při tom bude zaznamenáváno, jak rostou.

Každý, kdo se doma věnuje pěstování, dobře ví, že udržet rostliny ve správné kondici vyžaduje správné prostředí. Semínka čočky přitom potřebují přečkat start a následně růst v mikrogravitaci před tím, než budou umístěna na centrifugy a následně chemicky „zafixována“, aby se mohla vrátit k detailnímu prozkoumání odborníky na Zemi.

Start lodi Dragon se přitom měl uskutečnit už před několika týdny, takže výzkumníci z projektu Gravi-2 museli zkontrolovat i to, zdali čočka přežila onen čas navíc strávený čekáním na let. Po testech byla prohlášena za letuschopnou.

Jakmile se dostanou na palubu ISS, budou rostlinky pěstovány v kosmickém skleníku ESA a časosběrné fotografování zajistí dokumentování toho, jak se budou klíčící kořeny natáčet směrem „dolů“.

Předchozí experiment Gravi-1 ukázal, že rostliny cítí, kde je „dole“ už při velmi nízké úrovni gravitace, ale nepodařilo se odhalit, na základě jakého mechanismu. Nový experiment má přitom ověřit nebo vyvrátit úlohu vápníku v tomto procesu. Cílem je zjistit, které části buněk jsou zodpovědné za citlivost na gravitaci a říkají tak rostlinám, jak mají růst.

Průzkumníci s rostlinami

Tento typ experimentu je důležitý i pro budoucí mise ke vzdáleným planetám, během nichž budou kosmonauti závislí na pěstování jídla, recyklaci odpadů a kyslíku. Založení stálé lidské základny na Marsu bude vyžadovat jistou míru soběstačnosti a právě pěstování plodin na stravu bude alfou a omegou.

Potřebujeme zjistit třeba to, jestli a jak rostliny porostou na Marsu v podmínkách gravitace odpovídající třetině gravitace pozemské. Budou i zde schopné rostliny zapustit kořeny, nebo se „zblázní“?

To všechny jsou důležité otázky, na které musíme znát odpověď před tím, než pošleme průzkumníky tam, kam se zásoby posílají půldruhého roku.

Tyto experimenty jednak pomáhají vědcům se připravit na kolonizaci vzdálených koutů vesmíru a jednak prohlubují naše znalosti o pěstování čočky přímo na Zemi. Ta je totiž odolná suchu a představuje významnou složku stravy v mnoha oblastech. Čím více toho o ní budeme vědět, tím více jí sklidíme – na Marsu stejně jako na Zemi.