Družice Envisat zachytila pohyb sopky Nea Kameni
Archivovaná data získaná družicí Envisat odhalují, že vulkanický ostrov Santorini začal vykazovat známky neklidu. I po ukončení své mise tak informace z Envisatu pomáhají v dlouhodobém sledování sopek.
Santorini je pitoreskní řecký ostrov v jižním Iónském moři – a zároveň jde o nejaktivnější vulkanické centrum jihoiónského vulkanického oblouku.
Ostrov je přitom místem jedné z největších historicky doložených sopečných erupcí, ke které došlo před zhruba 3600 lety. Geologický profil vypracovaný pro uplynulý milión let pak ukazuje rozsáhlou historii erupcí, z nichž nejnovější proběhla v roce 1950.
Ale navzdory klidu v uplynulém půlstoletí nyní detekovaly satelity malý posun ostrova.
Tento objev byl společně s dalšími prezentovaný na Mezinárodním fóru o využití družicového průzkumu země při řízení georizik, které právě probíhá na samotném ostrově Santorini.
Fórum organizuje ESA ve spolupráci se Skupinou pro pozorování Země (Group on Earth Observations, GEO). Zaměřeno je na vědecké a aplikační využití pozorování dálkového průzkumu Země a řízení geofyzikálních rizik.
Seizmická aktivita na Santorini, jakou je třeba podzemní pohyb magmatu, vedla od ledna 2011 k deformaci povrchu, která byla detekována radarem na družici Envisat.
I z oběžné dráhy ve výšce 800 kilometrů nad zemským povrchem je totiž možné radarem odhalit i několikacentimetrové změny.
Pokud se složí dva nebo více radarových snímků jedné oblasti, mohou být změřeny změny odrazu signálu. Tato technika se jmenuje DInSAR (Differential Interferometric Synthetic Aperture Radar) a představuje užitečný nástroj pro odhalování deformací povrchu.
Data z Envisatu ukázala, že severovýchodní část sopky Nea Kameni na Santorini se v roce 2011 zvedla o zhruba pět centimetrů, zatímco ostatní oblasti sopky se zvedly o tři až čtyři centimetry.
„Sledování za účelem odhalování jakýchkoliv změn ve stavu sopky znamená další krok vpřed k pochopení fyzikálních procesů spojených s vulkanickými erupcemi, které mohou vést k přírodním katastrofám,“ vysvětluje profesor Issaak Parcharidis z Oddělení geografie při Univerzitě Harokopio University v Aténách.
Během prvních měsíců letošního byl zaznamenaný pokles v rychlosti deformace společně s redukcí seizmické aktivity.
„Po vyhodnocení místní seizmické aktivity, deformace a fyzikálně-chemických změn jsme usoudili, že během minulých měsíců vykazovala sopka jen velmi omezenou aktivitu – rozhodně mnohem menší, než v roce 2011,“ doplňuje vedoucí speciálního vědeckého výboru pro monitorování sopky Santorini profesor Kosmas Stylianidis.
„Výbor ve své dubnové zprávě vládě doporučil nenasazovat restriktivní opatření ve vztahu k pohybu populace.“
Kontakt s družicí Envisat byl ztracený 8. dubna, ale více než deset let nastřádaných vědeckých dat z mise bude použito pro další monitorování sopek a pro mnohé jiné vědecké studie.
Pokračování pozorování z nadcházejících družicových misí, jako jsou například satelity Sentinel z evropského programu GMES (Global Monitoring for Environment and Security) je kritické pro zajištění kontinuity dat a pro autority, které mají co do činění s vyhodnocováním a řízením rizik.
