Otlučená sopka Tharsis Tholus na Marsu
Nejnovější publikované snímky ze sondy Mars Express ukazují velkou vyhaslou sopku, která byla během věku zdeformovaná a „otlučená“.
Bráno pozemními měřítky, mohli bychom sopku Tharsis Tholus směle označit za obra. Tyčí se do výšky 8 km nad okolní terén a její základna se rozkládá na ploše 155 krát 125 kilometrů. Jenže jsme na Marsu, takže spadá do kategorie sopek střední velikosti. Čím se ale vyznačuje, je její neobvykle neutěšený stav.
Jak ukazují snímky pořízené kamerou s vysokým rozlišením HRSC na sondě ESA Mars Express, na vzhledu sopky se podepsaly dramatické události.
Nejméně dvě rozsáhlé oblasti sopky na východním a západním svahu se během uplynulých čtyř miliard let zbortily a důsledky těchto katastrof jsou dnes viditelné jako „jizvy“ až několik kilometrů vysoké.
Nejvýznamnějším útvarem na sopce Tharsis Tholus je ovšem prohlubeň v jejím středu.
Ta je téměř kruhovitá, její rozměr je zhruba 32 krát 34 kilometrů. Celkově se propadá až o 2,7 km.
Existuje domněnka, že poté, co sopka vyprázdnila svoji zásobu magmatu a láva vytekla na povrchu, strop sopečné komory nebyl schopen udržet svoji vlastní váhu a propadnul se.
Kolaps sopky tak mohl vytvořit onu viditelnou velkou prohlubeň.
Listopad letošního roku bude mimochodem velmi nabitý měsíc z hlediska průzkumu planety Mars: Rusko i Spojené státy plánují v tento měsíc vypuštění svých vlastních sond.
Ruská sonda Fobos-Grunt má za cíl přistát na větším ze dvou martových měsíců, na Phoebu. Zde má odebrat vzorky hornin a dopravit je zpět do pozemských laboratoří. Stát by se tak mělo v roce 2014. Jako doplňkové zařízení nese Fobos-Grunt první čínskou družici pro průzkum Marsu, Yinghuo-1.
Ruští vědci přitom pro plánování své mise použili data získaná právě evropskou sondou Mars Express a její kamerou HRSC. Na jejich základě vybrali nejvhodnější místo pro přistání. ESA navíc poskytne telekomunikační kapacitu a podporu pro obě sondy, tedy pro Fobos-Grunt a pro Yinghuo-1.
Na oplátku bude mít evropská vědecká komunita přístup k datům získaným oběma sondami.
Další misí bude Mars Science Laboratory pod taktovkou NASA: velký mobilní robot známý jako Curiosity. Jeho přístroje mají hledat organické molekuly – minulé či současné – na povrchu Rudé planety.
Za zaznamenání také stojí simulovaná výprava na Mars, mise Mars500. Ta skončila v pátek poté, co se vstupní průlez uzavřeného „planetoletu“ otevřel poprvé od června 2010. Mezinárodní šestičlenná posádka tak po 520 dnech pobytu opustila izolované prostředí, v němž napodobovala výpravu na Mars.
