Mise Sentinel-2 pod drobnohledem
Úžasný potenciál připravované družice ESA Sentinel-2 se dostal do centra pozornost na sympóziu, které se uskutečnilo v Itálii. Specialisté zkoumali především, jak mohou z možností satelitu vytěžit co nejvíce pro současné i budoucí projekty, při nichž potřebují data z dálkového průzkumu Země.
Vlhké tropické klima v Gabonu je živnou půdou pro lesy, které pokrývají 85 procent povrchu země. Díky tomu se staly druhým nejvýznamnějším produktem národního hospodářství – a odlesňování se tak stává předmětem obav.
Projekt Forest Monitoring Reducing Emissions from Deforestation and Degradation běžící v rámci iniciativy GMES (Global Monitoring for Environment and Security) mapuje odlesňování v Gabonu v letech 1990 až 2010. Využívá přitom data z družice NASA Landsat.
Jenomže právě silná oblačnost nad rovníkovou Afrikou způsobuje, že většina snímků z oběžné dráhy je nepoužitelných.
Zatímco družici Landsat trvá 1,5 až 3,5 roku, než pořídí snímky celé země, budoucí Sentinel-2 by to měl zvládnout za méně než rok – a to i zásluhou častějších přeletů nad cílem.
Budoucí monitorování zemského pokryvu satelitem Sentinel-2 bylo jen jedním z témat, která se probírala v rámci sympózia Sentinel-2 Preparatory Symposium. To se konalo na půdě střediska pro dálkový průzkum Země ESRIN ESA v italském Frascati.
Další diskutované aplikace představují lesnictví, zemědělství, kartografii a mapování ledovců či mokřadů.
„Sentinel-2 zaplní mezeru jak z hlediska výzkumného, tak z pohledu operačního,“ komentuje programový vedoucí projektu SEIS (Shared Environmental Information System) při ESA Chris Steenmans.
„V současné době musíme pracovat se zlomky družicových dat, takže včasné a stabilní informace z mise Sentinel-2 se pro nás stanou opravdu důležitými. Družice také doplní další probíhající pozorování země na globální úrovni.
Satelit Sentinel-2 s plánovaným datem startu v příštím roce je první z pěti zamýšlených misí Sentinel, které ESA vyvíjí pro program GMES.
Skrze GMES budou mít politici přístup ke spolehlivým, včasným a přesným informacím o skutečném stavu prostředí stejně jako budou moci lépe porozumět a vyhodnocovat dopady klimatických změn na naši společnost.
Na současném sympóziu vystoupil také ředitel vědeckých a strategických programů v rakouské Národní skupině pro dálkový průzkum Země Medhavy Thankappan. Představil národní mapu zemského pokryvu založenou na datech získaných během osmi let sběru.
Data se stanou základem pro monitorování rakouských vodních zdrojů, zemědělských postupů, eroze půdy a stupně zalesnění.
„Dalším krokem bude aktualizovat informace o zemském pokryvu skrze konzistentní zdroj dat – tedy posunout se od mapování k monitorování,“ doplňuje Medhavy Thankappan.
„Chtěli bychom také získat větší rozlišení dat – a právě to nám mise Sentinel-2 nabídne.“
Díky vysokému rozlišení desetimetrových detailů a šíři záběru 290 km budou moci být globální produkty z mise Sentinel-2 aplikované také (či především) lokálně.
Projekt se bude řídit politikou DSP (Sentinel Data Policy), která zajišťuje plný a otevřený přístup ke všem datům získaným pěti nadcházejícími misemi Sentinel.
Účastníci sympózia ovšem vyjádřili svoji obavu nad uspořádáním poskytovaných dat.
„Sentinel-2 je jako splněný sen pro komunitu vědců zabývajících se dálkovým průzkumem lesů,“ vysvětluje profesor Tuomas Häme z finského výzkumného střediska VTT.
„Je proto nanejvýš důležité, aby byla data z mise ke všem potenciální uživatelům dopravena maximálně jednoduše a rychle skrze svobodnou a otevřenou platformu sdílení informací.“
