Mise družice Sentinel-1B systému Copernicus skončila
Dne 23. prosince 2021 byla na družici Sentinel-1B systému Copernicus zaznamenána anomálie týkající se dodávky elektrické energie do hlavního palubního přístroje, což vedlo k nemožnosti získávat radarová data. Od té doby se operátoři a technici neúnavně pokoušeli problém vyřešit. Navzdory veškerému úsilí ale neuspěli a ESA s Evropskou komisí tak nyní oznamují, že to je konec mise Sentinel-1B. Sesterská družice Sentinel-1A systému Copernicus zůstává plně operační a krom toho existuje plán na co nejrychlejší vypuštění satelitu Sentinel-1C.
Ředitelka programů dálkového průzkumu Země v ESA Simonetta Cheliová k tomu uvedla: „Naneštěstí musíme oznámit konec mise družice Sentinel-1B systému Copernicus. Závěr, k němuž došla vyšetřovací komise, je, že není možné obnovit provoz 28 voltového regulátoru na jednotce dodávající energii syntetickému aperturnímu radaru pracujícímu v pásmu C. Bez toho nelze používat elektroniku radaru.“
„Družice Sentinel-1A zůstává na oběžné dráze ve výtečném stavu a pokračuje v získávání vysoce kvalitních radarových snímků pro celou řadu aplikací. Nyní se zaměřujeme na co nejrychlejší vypuštění satelitu Sentinel-1C. Díky úspěšnému premiérovému letu rakety Vega-C dne 13. července nyní ve spolupráci se společností Arianespace směřujeme start do druhého čtvrtletí roku 2023.“
Výkonný ředitel Evropské komise pro vesmír Paraskevi Papantoniou doplňuje: „Trvalá nedostupnost družice Sentinel-1B představuje zásadní ztrátu pro kosmický program Evropské unie. Evropská komise nyní vyhodnocuje dopad této skutečnosti. Proto jsme prozíravě předsunuli vypuštění družice Sentinel-1C.“
„Mezitím data z partnerských CCM (Copernicus Contributing Mission) budou zaplňovat nejkritičtější mezery v produktech služeb systému Copernicus (Copernicus Services). Příprava řízeného zániku družice Sentinel-1B je příkladem našeho závazku, tedy Evropské unie a ESA, zachovat čistý vesmír a zodpovědně jej využívat. K tomu jsou využívány evropské pozorovací a sledovací kapacity.“
V dubnu 2014 se družice Sentinel-1A stala první, která byla vypuštěna v rámci programu Copernicus: jde o komponent pro dálkový průzkum Země, který tvoří součást širšího programu Evropské unie Copernicus. Zatímco Evropská unie je u kormidla programu Copernicus, ESA vyvíjí, staví a vypouští dedikované družice Sentinel. Některé z misí navíc provozuje.
Po startu družice Sentinel-1V v dubnu 2016 se mise skládala ze dvou identických družic pohybujících se na oběžné dráze 180 stupňů od sebe. Mise tak byla schopná snímkovat planetu s přeletovou frekvencí šesti dní; ve vyšších zeměpisných šířkách pak každý den.
Ambiciózní mise Sentinel-1 nastavila laťku pro kosmický radar opravdu vysoko: nese pokročilý radar pro získávání snímků zemského povrchu za jakéhokoliv počasí bez ohledu na denní či noční dobu.
Z mise čerpají benefity různé služby a aplikace systému Copernicus: například ty spojené s monitorováním arktického mořského ledu, sledováním ledovců, rutinního pozorování moří, monitorování rychlosti pohybu ledovců, sledování námořního prostředí včetně monitorování ropných skvrn nebo detekci lodí pro námořní bezpečnost, stejně jako monitorování ilegálního rybolovu. Dále jsou data využívaná pro monitorování zemského pokryvu, k němuž dochází vlivem poklesů, zemětřesení nebo vulkanické činnosti, k mapování lesů, vodních zdrojů a vlhkosti v půdě. V neposlední řadě pak k mapování na podporu humanitární pomoci a v krizových situacích.
Protože má Sentinel-1B tak důležitou roli a protože uživatelé spoléhají na včasné dodávce poptávaných dat, tak ESA zareagovala hned, jak bylo jasné, že vyřešení problému zabere přinejmenším týdny. Alespoň v to doufala na konci loňského prosince.
Manažer mise Sentinel-1 v ESA Pierre Potin uvedl: „Společně s Evropskou komisí jsme vypracovali plán na překlenutí výpadku některých dat změnou pozorovacího plánu družice Sentinel-1A a prostřednictvím radarových dat z jiných družicových misí spolupracujících na programu Copernicus. Například jsme byli schopni využít data z kanadské mise Radarsat-2 a Radarsat Constellation Mission, německé TerraSAR-X, italské COSMO-SkyMed a španělské PAZ na podporu monitorování mořského ledu v rámci služby Copernicus Marine Environment Monitoring Service.“
„Zatímco se snažíme minimalizovat dopad na uživatele a pokoušíme se dostat Sentinel-1C na oběžnou dráhu tak rychle, jak je to jen možné, připravujeme se na zodpovědnou likvidaci družice Sentinel-1B.“
Manažer operací mise Sentinel-1 Alistair O’Connell k tomu dodává: „Sentinel-1B máme pod kontrolou. Všechny další systémy kromě zasažené energetické jednotky, která brání zapnutí radaru, pokračují v normální práci. Provádíme pravidelný monitoring stavu družice, stejně jako rutinní manévry upravující její oběžnou dráhu. Sentinel-1B si ponecháme pod kontrolou až do okamžiku, kdy začneme proces její likvidace. To bude v okamžiku, kdy se Sentinel-1C bezpečně dostane na oběžnou dráhu.“
„Odstranění Sentinelu-1B bude provedeno v souladu s požadavky zvládání kosmické tříště, které byly platné v době, kdy NASA Sentinel-1A a Sentinel-1B navrhovala. Což znamená, že ke vstupu do atmosféry musí dojít do 25 let. Ve skutečnosti ale předpokládáme, že tato doba bude mnohem kratší.“
Družice Sentinel-1C systému Copernicus představí světovou premiéru nového oddělovacího mechanismu (od nosné rakety), který zabrání vzniku dalšího kosmického smetí.
