Gaia začíná zaostřovat
Observatoř pro pozorování miliardy hvězd ESA Gaia se pomalu rozjíždí do plného provozu. Tento zkušební snímek ukazuje hustý shluk hvězd ve Velkém Magellanově mračnu, což je satelitní galaxie v naší Mléčné dráze.
Jakmile začne Gaia provádět rutinní pozorování, bude generovat neskutečné objemy dat. Aby se maximalizoval přínos z klíčových úkolů mise, budou do pozemních středisek k analýze odesílány jen malé „výřezy“ centrované na každou určenou hvězdu.
Tento testovací snímek pořízený v rámci ověřovací fáze mise při „ladění“ chování přístrojů je jedním z prvních pořádných obrázků, které Gaia odešle. Ironií osudu jde zároveň i o jeden z posledních, protože hlavní vědecký operační režim observatoře Gaia nedovoluje odesílání celých snímků zpět na Zemi.
Družice Gaia byla vypuštěna 19. prosince 2013 a nyní je na dráze kolem virtuálního bodu ve vesmíru, který nese jméno L2: nachází se zhruba 1,5 miliónu kilometrů od Země.
Cílem mise Gaia je vytvořit dosud nejpřesnější mapu Mléčné dráhy. Bude přesně měřit pozici a pohyb zhruba jednoho procenta z více než sto miliard hvězd v naší mateřské galaxii, což by nám mělo pomoci odpovědět na otázky týkající se jejího původu a vývoje.
Díky opakovanému sledování celé oblohy bude Gaia pozorovat každou z miliardy hvězd v průměru sedmdesátkrát během pěti let. Kromě sledování polohy a pohybu bude Gaia měřit také klíčové parametry každé hvězdy: jasnost, teplotu, chemické složení apod.
Access the video
Aby dosáhla tohoto cíle, bude observatoř Gaia pomalu rotovat, přičemž její dva teleskopy budou procházet celou oblohu a budou zachycené světlo přenášet do jediného digitálního fotoaparátu. S téměř miliardou pixelů je největším, jaký se kdy vydal do vesmíru.
Nejprve se ale teleskopy musí seřídit a zaostřit: zároveň musí být přesně kalibrovány, což je dlouhodobý proces, který bude trvat několik měsíců. Až poté bude Gaia připravena vstoupit do pětileté operační fáze.
V rámci tohoto procesu bude řídicí tým mise Gaia získávat z fotoaparátu celé sekce dat, včetně tohoto snímku NGC1818, což je mladý shluk hvězd ve Velkém Magellanově mračnu. Záběr přitom pokrývá méně než jedno procento celkového výhledu přístrojů observatoře Gaia.
Řídicím tým dělá velký pokrok, ale stejně zůstává ještě mnoho práce, kterou je nutné udělat před tím, než plně pochopí chování a vyladí citlivost jednotlivých přístrojů.
Během prvních šesti měsíců operační fáze bude Gaia pozorovat plánovanou miliardu hvězd: k dosažení stanovených cílů mise bude ale potřeba dosáhnout opakovaných pozorování během následujících pěti let, které umožní stanovit právě jejich vzdálenosti a směry pohybu vesmírem.
Díky tomu nebude závěrečný katalog vydaný dříve než tři roky po konci nominální pětileté mise. Samozřejmě, že nezpracovaná data budou uvolňována postupně a pokud se objeví rychle se měnící objekty jako třeba supernovy, upozornění bude vydáno v řádu hodin.
V konečném důsledku by měl archív dat z mise Gaia překročit milión gigabajtů, což je ekvivalent 200 tisíc DVD plných dat. Úkol zpracovat toto enormní množství dat připadne vědeckému konsorciu GDPAC (Gaia Data Processing and Analysis Consortium), které se sestává z více než 400 jednotlivců a institucí v celé Evropě.
