Pavilón ESA na 49. ročníku pařížského aerosalónu
Od 20. do 26. června se na letišti Le Bourget bude konat 49. ročník pařížského aerosalónu. Na něm se potkají klíčoví hráči světových kosmických agentur a průmyslu, aby vyzvedli klíčovou roli kosmonautiky v rychle se měnícím světě.
Pavilón ESA, jehož letošním hlavním motivem je „Vesmír – klíčový základ Evropy“ (Space, a key asset for Europe/L’espace, un atout essential pour l’Europe), bude umístěný na obvyklém místě mezi maketami raket Ariane-1 a Ariane-5 ve skutečné velikosti.
Zdůrazní význam kosmických systémů a aplikací tváří v tvář globálním výzvám a nabídne nástroje pro řešení kritických problémů dneška, jakými jsou například globální oteplování nebo globální bezpečnost.
Stejně tak pavilón poukáže na klíčový význam vesmíru k inspirování nových generací a k podpoře na znalostech založené společnosti.
Událost v Le Bourget bude také příležitostí pro ESA, aby byl zdůrazněný význam mezinárodní spolupráce pro budoucnost kosmického výzkumu.
Výstava má za cíl seznámit s mnoha rozměry kosmonautiky: s jejím významem pro pochopení Země a nalezení jejího správného místa ve vesmíru; jako generátoru nových technologií a inovací; jako zdroje pro zlepšení pozemského života stejně jako pro zvýšení evropského růstu a zaměstnanosti.
Návštěva pavilónu představuje cestu od hranic vesmíru až do středu Země. Návštěva začíná v zrcadlovém tunelu s dechberoucími pohledy na naši zranitelnou planetu pořízenými z paluby Mezinárodní kosmické stanice.
Po prvním seznámení s vesmírem jsou návštěvníci vrženi do srdce Guayanského kosmického střediska, evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně, odkud se v dohledné době chystají premiéry raket Vega a Sojuz. Tyto společně s osvědčenou raketou Ariane-5 nabídnou širokou paletu dopravních služeb, čímž ještě více upevní strategickou nezávislost Evropy.
Návštěvníci se také setkají se záhadami vesmíru, a to díky představení výsledků observatoří Herschel a Planck. Herschel pozoruje kosmická plynová a prachová oblaka v infračerveném světle, což nám umožňuje lépe chápat, jak se hvězdy a galaxie rodí a vyvíjejí. Planck zase hledá stopy prvního světla, aby zlepšil naše znalosti o tom, jak dnes vesmír vypadá.
Návštěvníci se také dozvědí o nadcházejícím startu mise BepiColombo, což je společná evropsko-japonská mise určená k průzkumu Slunci nejbližší planety Merkur, a o společném programu ESA a NASA na budoucí průzkum Marsu.
Ze světa planet se návštěvníci dostanou zpět k Zemi a její neustále se proměňující tváři: atmosféře, oceánům, zemskému pokryvu či ledovému příkrovu.
Zvláštní důraz bude kladený na data získaná prvními třemi družicemi z programu Earth Explorer.
Družice CryoSat měří změny v síle kontinentálních ledovců stejně jako ledový příkrov oceánů.
Satelit GOCE poskytl zcela nový gravitační model Země a nový referenční model pro oceány.
Družice SMOS měří vlhkost půdy a slanost oceánů pro lepší pochopení koloběhu vody, což je klíčový indikátor pro sledování změn počasí, monitorování klimatu a předpovídání extrémních událostí.
Dálkový průzkum Země zase hraje klíčovou roli při reakci na velké katastrofy: kombinací informací dodaných různými kosmickými agenturami umožňují mezinárodní dohody rychle zkoordinovat satelitní data tak, aby bylo možné okamžitě provést vyhodnocení škod a koordinovat zdroje a znalosti z celého světa.
ESA ukáže, jak je vesmír využívaný třeba meteorologickými družicemi k získávání dat o atmosféře, oblačnosti, teplotě, vlhkosti, úrovni ozónu nebo směru a síle větru.
Návštěvníci najdou v pavilónu také příklady z iniciativy GMES (Global Monitoring for Environment and Security), která je realizovaná ve spolupráci s EU. Jejím cílem je zlepšit využití zemského pokryvu, sledovat oceány a pobřeží, vyhodnocovat rizika nebo řídit mimořádné situace.
V roce 2011 budou vypuštěné první družice navigačního systému Galileo, což bude prezentováno společně s informacemi o především leteckých aplikacích evropského navigačního systému EGNOS (European Geostationary Navigation Overlay Service).
Význam telekomunikačních satelitů zase zvýrazněný očekávaným startem družice Alphasat I-XL, která vznikla spojením veřejných a soukromých zdrojů (Public-Private Partnership) ESA a skupiny Inmarsat.
Ze Země se následně návštěvníci mohou přesunout do světa mikrogravitace na Mezinárodní kosmickou stanici: speciální obrazovky zobrazí širokou paletu vědeckých experimentů prováděných v beztíži na palubě laboratoře Columbus. Jejich rozsah je od výzkumu materiálů přes lidskou fyziologii nebo studium chování kapalin až po dálkový průzkum Země či biologické pokusy.
Zdůrazněný bude také evropský podíl na projektu Mezinárodní kosmické stanice, především start a operace druhé nákladní lodi ATV (Automated Transfer Vehicle) Johannes Kepler, která se do vesmíru vydala v únoru letošního roku. Stejně tak se mají návštěvníci možnost seznámit s úchvatnými pohledy z modulu Cupola, což je jedinečné okno na stanici dodané právě Evropou.
Unikátní film pak ukazuje kosmickou stanici s připojeným raketoplánem i ATV-2: ten byl pořízený kosmonautem ESA Paolem Nespolim před několika týdny na samotný závěr jeho mise MagISStra.
Během závěrečného víkendu na pařížském aerosalónu nabídnou experti ESA přehled programů věnujících se průzkumu sluneční soustavy a hlubin vesmíru, dálkovému průzkumu Země a meteorologii, nosným raketám, pilotovaným letům a kosmickým laboratořím.
Přítomni budou také kosmonauti ESA, aby se podělili o své úžasné zážitky z života na kosmické stanici a společně s návštěvníky expozice prošli virtuální procházkou tento kosmický komplex.
Návštěvníci se mohou dozvědět více o vesmíru také díky novému trojrozměrnému kosmickému testu.
Pro další informace prosím kontaktujte
Maria Menendez
Head of Exhibition and Images Office
Communication Department
Tel: +33 1 53 69 71 67
Email: Maria.Menendez@esa.int
Wendy Slater
Exhibition Officer
Communication Departement
Tel: + 33 1 53 69 74 18
Email: Wendy.Slater@esa.int
Annie Sorlin
Epsec, Exhibition Assistant
Communication Department
Tel: + 33 1 53 69 75 90
Email: Annie.Sorlin@esa.int
