Putování pro mise Sentinel
Dvě vědecké výpravy překonaly vzdálenost 26 tisíc kilometrů napříč Atlantickým oceánem, aby získaly důležitá data pro družice Sentinel systému GMES/Copernicus. Ty totiž – krom jiného – dodávají kritické informace o stavu našich oceánů.
Informace z družic Sentinel jsou využívány myriádou způsobů, které dělají naše životy a práci mnohem efektivnější.
Například předpovídání počasí je důležité pro bezpečnost lodní dopravy nebo práci na moři. A studování biologické produktivity zase pomáhá oblastem, jako je rybářský průmysl.
Proto je zásadní sledovat kvalitu dat průběžně během celé životnosti družice. To znamená získávání hodnot přímo v terénu, které pak mohou být srovnány s pozorováními prováděnými z vesmíru.
V letech 2016 a 17 prováděl tým vědců právě takovýto sběr dat a plavil se měsíce na mořích od Velké Británie až po nejjižnější části Atlantického oceánu, aby sbírali referenční data týkající se chlorofylu, teploty moří a dalších hodnot.
Oceánograf ESA Craig Donlon vysvětluje: „Záleží na těchto měřeních, která jsou plně sledovatelná, nezávislá a sbíraná podle přesně dané metodiky.“
„Představují přitom základ pro to, aby družicová data mohla být využívána s jistotou správnosti pro praktické aplikace i vědecký výzkum.“
Gavin Tilstone z Plymouth Marine Laboratory k tomu dodává: „Každá expedice trvala zhruba sedm týdnů.“
„Na cestě k ostrovům Jižní Georgia a na Falklandské ostrovy jsme provedli vždy zhruba milión měření, a to včetně informací o barvě oceánů, jejich povrchové teplotě a pohybu vln.“
„Cestovali jsme skrze rozdílné režimy oceánů, takže tato měření jsou proměnlivá, jak jen je možné. A to od produktivních pobřežních oblastí do pouštím podobných vírů ve středu oceánů, kam se výzkumné lodě jen zřídkakdy dostanou.“
A co je obzvláště důležité: pokud to bylo možné, tak byla měření prováděna v době, kdy docházelo k přeletům družic Sentinel.
„Bylo též důležité porovnat měření z různých přístrojů na výzkumných lodích, což zajistilo jejich nejvyšší kvalitu a co nejpřesnější kalibraci před tím, než byly jejich výstupy srovnány s družicovými daty,“ doplňuje Gavin Tilstone.
Prvotní náhled na data naznačuje, že měření chlorofylu v oceánech družicí Sentinel-3A, stejně jako přístroje pro sledování barvy moří, lze mírně vylepšit. Zjištěné skutečnosti jsou tak nyní zanášeny do řetězce zpracování dat.
Oceánograf Craig Donlon to komentuje: „Je to přesně to, proč jsou tyto kampaně tak zásadní. Zvyšují jistotu v naše mise a datové produkty a ukazují na problémy, které pak našimi odborníky mohou být snadno vyřešeny. Pravidelně opakované kampaně jsou základem našich družicových misí, protože poskytují jistotu kvality pro naše uživatele.“
Mise GMES/Copernicus Sentinel-1, Sentinel-2 a Sentinel-3 získávají různé typy dat o oceánech.
Například Sentinel-1 může být využívaný ke studiu vln a ropných skvrn, Sentinely-2 a -3 pak nabízejí informace o fytoplanktonu, který představuje základ mořského potravního řetězce a je zároveň důležitý pro balancování obsahu oxidu dusičitého v atmosféře.
Mise Sentinel-3 je navíc využívána pro mapování teploty povrchu moří, jejíž znalost je nezbytná pro předpovídání počasí. Navíc informace o fytoplanktonu a teplotě jsou důležité pro lepší pochopení toho, jak se naše oceány mění.
