Sonda Mars Express míří k těsnému průletu u měsíce Phobos
Koncem prosince uskuteční sonda Mars Express historicky nejbližší průlet u největšího měsíce Rudé planety Phobos, kdy se k jeho povrchu přiblíží na pouhých 45 kilometrů.
Průlet 29. prosince bude tak blízký a rychlý, že sonda Mars Express nebude schopná pořídit žádné snímky. Namísto toho se zaměří na získání nejpřesnějších detailů jeho gravitačního pole a získat tak i nové detaily o jeho vnitřní struktuře.
Když se sonda přiblíží k měsíci Phobos, bude jeho gravitačním polem mírně odkloněna ze své dráhy. Změna rychlosti sondy bude v řádu ne více, než několik centimetrů za sekundu. Tyto malé odchylky budou zaregistrovány v rádiových signálech vysílaných na Zemi. Vědci je následně mohou přeložit do pozorování hmotností a hustoty vnitřní struktury.
Dřívější průlety, včetně nejbližšího přiblížení na 67 km v březnu 2010, ukázaly, že měsíc je zhruba ze čtvrtiny až třetiny „prázdný“. V podstatě jde o hromadu materiálu s velkými mezerami mezi jednotlivými kusy, které tvoří jeho interiér.
Poznání vnitřní struktury měsíce Phobos o rozměrech zhruba 27 krát 22 krát 18 km pomůže vyřešit velkou záhadu týkající se původu měsíce a jeho vzdálenějšího příbuzného Deimose, který obíhá Mars ve zhruba trojnásobně větší vzdálenosti.
Nejrespektovanější teorie ukazují, že měsíce představují dvojici asteroidů zachycených Marsem, nebo že vznikly z úlomků vyvržených během dopadů velkých těles na Mars.
„Díky uskutečnění blízkých průletů sondy Mars Express u měsíce Phobos můžeme zvednout oponu nad záhadou týkající se původu těchto záhadných objektů,“ vysvětluje projektový vědec mise Mars Express v ESA Olivier Witasse.
Kromě zkoumání gravitačního pole měsíce Phobos během blízkého průletu bude Mars Express provádět měření toho, jaký vliv má sluneční vítr na jeho povrch.
„Ve vzdálenosti pouhých 45 kilometrů nad povrchem bude sonda prolétat téměř tak, jako by se jej chtěla dotknout,“ uvedl manažer letových operací mise Mars Express Michel Denis.
„Každých několik měsíců provádíme manévry, které sondu vrací na správnou dráhu a – společně s pozemními stanicemi, které budou monitorovat nejbližší průlet, jsme připraveni provádět přesná měření týkající se měsíce Phobos.“
Pozice meziplanetární sondy a měsíce musí být známá s vysokou přesností, aby bylo možné provádět co nejpřesnější výpočty charakteristik jeho vnitřní struktury. Aby se co nejvíce zlepšily informace o pozici měsíce, pořizovala stereokamera s vysokým rozlišením na sondě snímky Phoebu proti černé obloze – a ve fotografování bude pokračovat i v následujících týdnech.
Navíc budou pozemní stanice na celém světě nepřetržitě sledovat sondu po dobu 35 hodin před, během a po průletu, aby bylo možné pozici Mars Expressu sledovat co nejpřesněji.
„Mars Express vstoupil na oběžnou dráhu Rudé planety přesně před deseti lety a blízký průlet u měsíce Phobos je bezesporu úžasným způsobem, jak toto výročí oslavit,“ dodává Olivier.
