Velký den sondy Rosetta u Slunce
Meziplanetární sonda ESA Rosetta společně s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou doprovází, proletěla 13. srpna přísluním. Přesný okamžik průletu perihéliem byl ve 2:03 GMT v okamžiku, kdy se kometa nacházela 186 miliónů kilometrů od Slunce.
Během roku, který uplynul od příletu sondy Rosetta, kometa urazila na své cestě ke Slunci zhruba 750 miliónů kilometrů. Narůstající sluneční záření způsobilo, že jádro komety se na této cestě začalo ohřívat a že zmrzlý led začal v podobě plynu unikat čím dál vyšší rychlostí do prostoru. Tyto plyny společně s částicemi prachu, které strhávají s sebou, vytvářejí kometární atmosféru – komu – a charakteristický „ohon“.
Aktivita přitom dosahuje svého vrcholu kolem perihélia a v týdnech po něm: krásně je to viditelné na úžasných snímcích získaných palubními kamerami sondy v uplynulých měsících. Jeden snímek přitom pořídila navigační kamera v 1:04 h GMT – tedy jen hodinu před průletem perihéliem – ze vzdálenosti 327 km.
Ve snímkování pokračuje i vědecká kamera: jen pár hodin před průletem přísluním, přesně ve 23:31 GMT 12. srpna, fotografovala kometu také ona. Na snímcích je zřetelně vidět kometární aktivitu s mnoha výtrysky směřujícími z jádra. Jeden obzvláště výrazný byl zaznamenaný 12. srpna v čase 17:35 GMT.
„Na takto vysoké úrovni aktivity přitom kometa zůstane po mnoho týdnů. Už dnes se těšíme na sledování dalších výtrysků a jiných aktivit, které budeme moci sledovat stejně dobře jako v uplynulých týdnech,“ uvádí výkonný projektový vědec mise Rosetta Nicolas Altobelli.
Měření sondy Rosetta ukazují, že z komety se každou sekundou odpařuje až 300 kg vody: to je ekvivalent dvou plných van. Je to přibližně tisíckrát více, než bylo pozorováno touto dobou v loňském roce – tedy tehdy, když se Rosetta ke kometě přiblížila. Tehdy byla zaznamenána ztráta přibližně 300 g vody za sekundu, což je ekvivalent dvou malých sklenic vody.
Kromě plynu přichází kometa každou sekundu také o přibližně 1000 kg prachu, což ovšem vytváří nebezpečné pracovní prostředí pro Rosettu.
„V uplynulých dnech jsme byli nuceni přesunout sondu do větší vzdálenosti od komety. Dnes pracujeme ve vzdálenosti 325 až 340 km od jádra. Tedy v oblasti, kde hvězdná čidla Rosetty mohou pracovat bez toho, aniž by byla zahlcována prachovými částicemi. Pokud by čidla nepracovala správně, Rosetta by nedokázala udržet svoji polohu v prostoru,“ vysvětluje manažer operací sondy v ESA Sylvain Lodiot.
