Johannes Kepler se rozloučil s kosmickou stanicí

Po více než čtyřech měsících pobytu u Mezinárodní kosmické stanice se role družice ATV-2 (Automated Transfer Vehicle) změnila na popelářský vůz, když ji posádka komplexu naložila více než 1200 kg odpadků a nepotřebného vybavení, které nemůže být prostě naházeno ven ze stanice.

Kosmonauti uzavřeli průlezy mezi stanicí a ATV-2 v neděli v 15:30 h GMT (17:30 h středoevropského času).

K odpojení pak došlo dnes: následně trysky na ATV-2 pomalu začaly zvyšovat vzdálenost od stanice a upravovat dráhu tak, aby nákladní družici přivedla k sebezničujícímu konci. Ještě před odpojením byly v 14:39 h GMT (16:39 h středoevropského času odpojeny všechny elektrické a datové konektory propojující nákladní družici se stanicí.

„Kosmický náklaďák“ ATV Johannes Kepler dopravil na ISS letos v únoru více než sedm tun nákladu, paliva a vzduchu.

Posledním úkolem ATV-2 bylo zvýšení oběžné dráhy kosmické stanice. Během uplynulých měsíců přitom byly motory tohoto satelitu opakovaně využívané k úpravám oběžné dráhy.

Ohnivá koule nad Pacifikem

Zítra zažhne Johannes Kepler své motory hned dvakrát, čímž zahájí sestup z oběžné dráhy.

První zážeh je plánovaný na 17:07 h GMT (19:07 středoevropského času), přičemž jej navede na sestupnou dráhu k Zemi. Druhý zážeh ve 20:52 h GMT (22:52 h středoevropského času) bude jen korekční a zajistí navedení lodi do přesně vyhrazené oblasti nad jižním Pacifikem.

Tato oblast je dlouhodobě využívána pro řízené zániky kosmických těles proto, že je neobydlená a navíc leží mimo obvyklé lodní a letecké cesty. Podrobné analýzy provedené specialisty ESA mají zajistit, že trajektorie letu trosek ATV-2 zůstane ve vyhrazeném koridoru.

Stejná oblast byla již dříve využita k řízenému zániku ATV-1 v září 2008 nebo ruské kosmické stanice Mir v březnu 2001.

Letecká i lodní doprava již byla varována a navíc byla v místě předpokládaného dopadu trosek vyhlášena bezletová zóna, aby se maximálně snížilo riziko případné nehody.

Čtrnáctitunová družice ATV-2 je nyní zcela bez jakýchkoliv nebezpečných materiálů a prakticky kompletně shoří – podobně jako meteor, který zasáhne atmosféru vysokou rychlostí.

Každoročně přitom dopadá na Zemi kolem čtyřiceti tisíc tun meteoridů a meziplanetárního prachu, aniž by to mělo jakýkoliv efekt.

Nákladní družice ATV-2 se potká s prvními vrstvami atmosféry ve výšce zhruba 100 kilometrů. Kolem 20:24 h GMT (22:24 h středoevropského času) se začne vlivem prvních kontaktů atmosférou roztáčet, následně rozpadat, hořet a trosky lodi dopadnou do oceánu kolem 20:59 h GMT (22:59 h středoevropského času).

Jen několik větších kusů může přežít ohnivý průlet atmosférou – tyto následně bezpečně dopadnou do vln oceánu.

Poslední volání domů

Poslední okamžiky letu lodi Johannes Kepler budou pečlivě monitorované záznamovým zařízením RBR (Reentry Breakup Recorder): to bude shromažďovat informace o přesné poloze, výšce, teplotě, tlaku a dalších aspektech rozpadu.

Devítikilogramová „černá skříňka“ bude automaticky zaznamenávat posledních pět minut „života“ ATV-2.

Poté bude odhozena a má pokračovat v ledu chráněná svým tepelným štítem. Ve výšce 18 kilometrů začne vysílat uložená data pomocí družicového telekomunikačního systému Iridium. Záznamník nebude zachráněný.

Mnohá aspekty kontrolovaných zániků umělých těles totiž dosud nejsou zcela objasněné, takže měření provedená přímo „na místě“ budou mít velkou hodnotu.

Podobná záznamová zařízení by mohla v budoucnosti najít své uplatnění na družicích a kosmických lodích podobně, jako si černé skříňky našly své místo na palubách letadel.