První radarový snímek z družice Sentinel-1A

Rather aptly, the first image shows Brussels in Belgium, the seat of the European Commission.

The European Commission leads the Copernicus programme and coordinates the broad range of services to improve the management of the environment and to safeguard everyday lives. ESA is responsible for developing the family of Sentinel satellites and for ensuring that the stream of data are available for these services.

This first image of Belgium was captured on 12 April, just one day after the satellite was put into its operational attitude, and demonstrates the potential of Sentinel-1A’s radar vision.

Od chvíle, kdy odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně, prošla družice Sentinel-1A komplikovanou sekvencí zahrnující rozložení dvanáctimetrové radarové antény a dvou desetimetrových panelů slunečních baterií. Stejně tak absolvovala řada úvodních testů přístrojového vybavení.

Družice už je nyní na operační dráze, avšak zatím není kalibrovaná pro získávání skutečných operačních dat. K tomu dojde až během komisní fáze, která je zatím rozpočítaná na tři měsíce. Tato předběžná sada radarových snímků je přitom jen malou ochutnávkou toho, co má přijít později.

Ovšem již tyto kromobyčejně potěšily hlavního „ochutnávače“ ESA, ředitele programů dálkového průzkumu Země Volkera Liebiga: „S první sadou snímků jsme mimořádně spokojeni.“

„Jsme přitom na počátku životnosti družice a na počátku operací pozemního segmentu. Ovšem už teď tyto snímky jasně ukazují schopnost získávání kvalitních dat pokročilými radarovými misemi. Nad veškerou pochybnost poskytnou základní data pro služby GMES/Copernicus, která budou využita ku prospěchu nás všech.“

První snímek byl pořízený v módu „pásového mapování“ se širokým osmdesátikilometrovým záběrem zachycuje městské prostředí Bruselu: je zvýrazněno bílou barvou ve středu obrázku. V levém horním rohu jsou v červenomodrých barvách viditelné Antverpy, zeleně je pak zobrazena vegetace v okolních oblastech. Vodní plochy a málo odrazivé oblasti jako třeba vzletové a přistávací plochy letišť jsou zobrazeny černě.

Kromě jiného jsou takovéto snímky využívány také pro městské plánování, pro sledování zemědělství, pro mapování odlesňování a pro řízení vodních zdrojů.

První sada snímků zachytila i Namibii, která je v současné době zaplavena řekou Zambezi (vidět je vpravo nahoře).

Ačkoliv technická přejímka družice teprve začala, tým zodpovědný za vyhodnocování snímků povodní a záplav už je plně připravený – tak jak se stane obvyklé ve chvíli mimořádné situace poté, co se mise stane plně operační.

Snímky budou k dispozici vždy pouhou hodinu poté, co budou získány pozemními stanicemi.

Schopnost družice Sentinel-1A může „vidět“ skrze mraky a déšť stejně jako v temnotě, což je nesmírně důležité zvláště při monitorování záplav a získávání snímků pro rychlé rozhodování. Třeba právě tento snímek planiny Caprivi byl pořízený ve chvíli, kdy se nad ní vznášela 13. dubna vrstva silné oblačnosti.

Jeden ze snímků získaných ten samý den se zaměřil na ledovec na Borovicovém ostrově v Antarktidě. Tento ledovec je přitom ve stavu „nezvratného ústupu“, takže jeho snímkování nám pomůže získat data právě o ledovcích, které se zmenšují.

Další ukazuje přelet přes severní části Antarktického poloostrova.

Družice Sentinel-1A se zaměří také na monitorování volně plovoucího ledu obzvláště v Arktických vodách, kde výrazně narůstá lodní doprava. Snímky z pokročilého radaru mohou být využity například k rozlišení mezi slabším jednoročním čerstvým ledem a nebezpečnějším silnějším ledem několikaletým. Tím pomůže zajistit bezpečnější celoroční navigaci pro lodě skrze polární vody.

Jak ukazuje první snímek, družice Sentinel-1A už teď dokázala demonstrovat svoji důležitou roli, kterou bude hrát v největším kdy realizovaném evropském programu dálkového průzkumu Země.