Kosmonautka ESA Samantha Cristoforettiová se vrátila na Zemi

Kosmická loď Sojuz TMA-15M odrazila od stanice a měla vzhledem k Zemi rychlost 28 800 km/h. Do hustých vrstev atmosféry vstoupila krátce poté. Malý návratový modul se podle plánu oddělil od zbytku lodi a krátce před dosednutím vypustil padáky, které jej zbrzdily.

Bezprostředně před dosednutím pak modul odpálil brzdicí rakety. Amortizátory v anatomických křeslech modulu pak redukovaly dosednutí do stepi ve 13:44 h GMT. Na místě již byly záchranné oddíly, které během několika minut začaly pomáhat posádce ven z lodi.

Na ISS zůstala pracovat trojice Scott Kelly (USA) a Michail Kornijenko plus Gennadij Padalka (oba Rusko), kteří zajišťují její každodenní chod a provádějí experimenty. Kelly a Kornijenko mají za sebou téměř třetinu svého ročního pobytu ve vesmíru.

Ohlédnutí za misí Futura

Samantha Cristoforettiová je sedmým kosmonautem ESA a první ženou z oddílu ESA, která absolvovala dlouhodobý pobyt ve vesmíru. Ustanovila nový rekord jak pro nejdelší non-stop let kosmonauta ESA, tak pro nejdelší let ženy-kosmonautky obecně. Kromě jiného ve vesmíru převzala službu za svého kolegu Alexandera Gersta týkající se nákladu v lodi ESA ATV (Automated Transfer Vehicle) Georges Lemaître. Samantha Cristoforettiová byla zodpovědná za naložení nepotřebného vybavení do této univerzální lodi. Následně monitorovala její odpojení, což byl zároveň konec jedné éry: ATV Georges Lemaître byla poslední z pětikusové řady lodí vyvinutých a vyrobených ESA pro obsluhu ISS.

Samantha Cristoforettiová také pomohla pomocí robotického manipulátoru zachytit a ke stanici připojit dvojici lodí Dragon. V případě první v lednu figurovala jako asistent, u druhé v dubnu pak byla hlavním operátorem.

Během dvou výstupů do otevřeného prostoru, ke kterým došlo během její mise, hrála důležitou roli během přípravy kolegů na práci mimo stanici – a pak jim zajišťovala podporu během vlastní práce ve skafandru.

Věda především

Poprvé v historii byla přechodová komora ISS použita jako výzkumný nástroj, když Samantha Cristoforettiová a Terry Virts odebrali vzorky vydýchaného vzduchu v prostředí sníženého tlaku. Použili tak oxid dusnatý pro sledování případného zánětu plic a zároveň k obecnému hodnocení stavu plic kosmonautů.

Expedice Samanthy Cristoforettiové se také zaměřila na problémy genetiky a biologie, dále pak chování v beztížném stavu mravenců, ovocných mušek, rostlin nebo červů pro účely vědy po dobu několika generací.

Krom toho je hardware připojený k evropskému laboratornímu modulu

Columbus využívaný pro monitorování Slunce a mořských větrů. Další externí zařízení vystavuje extrémně odolné organismy a organické sloučeniny působení kosmického prostředí a studování původu života.