Světový velvyslanec André Kuipers
Zatímco pozoruje planetu Zemi z nadoblačných výšin, je kosmonaut ESA André Kuipers zároveň velvyslancem WWF (World Wildlife Fund). Fond přitom právě publikoval svoji vlajkovou publikaci: zprávu Living Planet Report.
Každoroční zpráva Living Planet Report mapuje změny v biodiverzitě sledováním zhruba 9000 populací 2600 druhů rostlin a živočichů. André napsal ke zprávě předmluvu a ani na oběžné dráze neopomíná zdůrazňovat, jak křehký náš svět ve skutečnosti je.
Máme jen jednu Zemi
André Kuipers se zaměřil na naši rodnou planetu již po své první misi na Mezinárodní kosmickou stanici v roce 2004. Nyní nás zásobuje fotografiemi dokládajícími, jaký vliv má lidská činnost na zemské klima.
„Máme jen jednu Zemi. Přitom až z místa, kde právě jsem, mohu vidět stopy lidské činnosti včetně vypalování lesů, znečištění vzduchu nebo eroze. To všechno jsou přitom výzvy, na které se zaměřuje aktuální zpráva Living Planet Report,“ uvádí André.
Zpráva názorně ukazuje, jak se naše poptávka po přírodních zdrojích stala neudržitelnou. Do roku 2050 budou dva ze tří lidí žít ve městě. Lidstvo tak potřebuje nové a lepší způsoby, jak nakládat s přírodními zdroji.
Andrého snímky na Flickru: stopy lidské přítomnosti
Za pomoci nového nástroje ESA NightPod pořizuje André nejostřejší snímky nočních měst. Přitom právě světelné znečištění je dramatickým příkladem toho, jak lidé plýtvají energií.
Přehled Andrého snímků je na jeho účtu na serveruFlickr. Stejně tak lze kosmonauta sledovat na Twitteru: obé pomocí odkazů v pravém sloupci.
Družice ESA monitorují Zemi
Abychom byli schopni rozumět a řídit dopad lidských činností na Zemi, poskytuje vědcům ESA širokou paletu družicových dat.
Satelity totiž nabízí jediný prakticky použitelný způsob monitorování Země jako celku. Citlivé kosmické přístroje získávají přesná data, která odhalují komplexnost naší planety a sledují změny, ke kterým dochází. Také tato data se významným způsobem podílela na tvorbě informací obsažených ve zprávě Living Planet Report.
Kromě toho, že ze satelitních dat těží (nejen) evropští vědci, mohou z nich čerpat i politici, aby získali představu o klimatických změnách, udržitelných podobách života nebo odpovídajícím způsobem reagovali na přírodní či technické katastrofy.
