| | Nový pohled na ikonu
Nový dechberoucí snímek z observatoří Herschel a XMM-Newton.
17. ledna 2012
Orlí mlhovina tak, jak jste ji dosud nemohli vidět. Snímek „Sloupy stvoření“, který pořídil Hubbleův kosmický teleskop a který zachycoval Orlí mlhovinu, pořízený v roce 1995 se stal jedním z ikonických obrazů 20. století. Nyní se dvě kosmické observatoře ESA podívaly na tuto oblast, kde se rodí hvězdy, blíže.
Orlí mlhovina je od nás vzdálena 6500 světelných let a nachází se v souhvězdí Hada. Obsahuje shluk rodících se hvězd NGC6611, který je viditelný i pomocí jen trochu lepšího domácího teleskopu. Shluk je přitom osvětlovaný obklopujícím plynem a prachem, čímž vzniká efekt viditelných sloupců. Každý z nich má délku několik světelných let.
Snímky získané Hubbleovým teleskopem vedly k domněnkám, že uvnitř sloupců se rodí nové hvězdy: a to v útvarech označovaných jako EGG (Evaporating Gaseous Globules). Jenomže díky stínění mračny prachu nebyl Hubbleův teleskop schopen nahlédnout do nitra sloupců a potvrdit, že se v nich skutečně hvězdy formují.
 | | | Nejznámější astronomický snímek 20. století. |
Nový snímek získaný kosmickou observatoří ESA Herschel zachycuje právě zmíněné sloupce obklopené plynem a prachem. Ovšem díky tomu, že je pořízený v infračerveném spektru, umožňuje zároveň nahlédnout do těchto sloupců a dalších struktur.
Zároveň další fotografie, tentokráte pořízená teleskopem ESA XMM-Newton v rentgenovém spektru, ukazuje, že uvnitř sloupců jsou skutečně žhavé mladé hvězdy zodpovědné za jejich tvarování.
| | XMM-Newton nám ukazuje žhavé hvězdy v rentgenovém spektru. | |
Tato data získaná observatořemi přímo z vesmíru společně se snímky v blízkém infračerveném spektru, které pořídila Jižní evropská observatoř ESO (European Southern Observatory) pomocí teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Paranal (Chile), a dalšími snímky ve viditelném spektru (2,2 metrový teleskop Max Planck Gesellschaft v La Silla, Chile), můžeme tuto ikonickou oblast oblohy sledovat ve zcela novém rozměru.
Jednotlivé záběry, z nichž byla složena finální podoba oblasti.
Ve viditelném světle mlhovina „září“ především díky odrazu světla hvězd a horkému plynu vyplňujícímu prostor mezi útvary, čímž nám ovšem zakrývá pohled do sloupců a dalších prachových struktur.
Video zachycující Orlí mlhovinu v různých částech spektra
Loading...
V blízkém infračerveném záření se prach stává prakticky neviditelným a sloupce téměř mizí.
| | | Sloupy stvoření v blízkém infračerveném spektru. |
Ve vzdáleném infračerveném záření detekovaném observatoří Herschel se chladný prach a sloupce opět objevují, leč tentokrát už září svým vlastním světlem.
Spletitá chapadla prachu a plynu září, takže astronomům mnohé napovídají o tom, jak tyto útvary reagují ve spojení se silným ultrafialovým zářením z žhavých hvězd. To nám ukazuje observatoř XMM-Newton.
Ještě v roce 2001 nám přitom snímky pořízené z VLT ukazovaly jen maličká skupenství EGG, která by mohla sloužit jako místo formování hvězd.
Snímky z observatoře Herschel (do vesmíru byla vypuštěna v roce 2009) ovšem umožnily pátrat po mladých hvězdách v mnohem širší oblasti. Tím jsme získali možnost lépe pochopit kreativní i destruktivní síly v nitru Orlí mlhoviny.
| | Snímek pořízený observatoří Herschel ve vzdáleném infračerveném spektru. | |
Dřívější infračervené snímky z družice ESA ISO (Infrared Space Observatory) a NASA Spitzer stejně jako novější data z observatoře XMM-Newton vedly astronomy k podezření, že jedna z masivních žhavých hvězd v NGC6611 mohla před nějakými 6000 let explodovat v supernovu, čímž vytvořila vlnu, která ničí sloupce.
Jenomže díky vzdálenosti od Orlí mlhoviny to ještě několik set let nemusíme zaregistrovat.
| | | Pohled na Sloupy stvoření, jak nám je nabídla v infračerveném spektru starší družice ISO. |
Výkonné pozemní teleskopy nám nabízejí stále lepší snímky vesmíru, ale kvůli pohlcování zemskou atmosférou nejsou schopné nabídnout pozorování ve vzdáleném infračerveném nebo rentgenovém spektru.
Pozorování přímo z vesmíru tak, jak je představují mise ESA Herschel a XMM-Newton, nám tak pomáhají vidět a pochopit úplnou krásu vesmíru v celém elektromagnetickém spektru.
Díky oblastem jako je Orlí mlhovina pak mohou astronomové lépe pochopit kompletní a v mnohém překvapující život hvězd.
| |
Inside Herschel
