ARCHIVOVANÝ OBSAH
15 ZÁŘ. 2014
Datum vydání
706
Zobrazení
Výsadkový modul Philae mise Rosetta zamíří do oblasti J na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Toto místo nabízí největší vědecký potenciál a minimální riziko pro přistání ve srovnání s ostatními zvažovanými oblastmi.
Oblast J je na „hlavě“ komety, která má nepravidelný tvar a v nejširším místě měří pouhé čtyři kilometry. Výběr oblasti J byl jednomyslný. Záložní oblast C je pak na „těle“ komety.
Stokilogramový přistávací modul by měl dosáhnout povrchu komety 11. listopadu 2014. Zde provede podrobná měření charakteristik jádra: stane se tak poprvé v historii, kdy budeme mít možnost něco podobného provést.
Ovšem výběr vhodného přistávacího místa nebyl jednoduchým úkolem.
Okno médií
Přistávací oblast v širším kontextu
„Jak je patrné z blízkých snímků, kometa představuje krásný, ale dramatický svět. Z vědeckého pohledu představuje obrovskou pokladnici, ovšem z operačního velkou výzvu,“ vysvětluje manažer programu Philae v německé organizaci DLR Stephan Ulamec.
„Žádná ze zvažovaných oblastí nesplnila všechna operační kritéria na sto procent, ale právě J je jasně nejlepší volbou.“
„Provedeme historicky první analýzu komety přímo na místě, což nám nabídne unikátní pohled na její složení, strukturu a vývoj,“ doplňuje hlavní vědec výsadkového modulu a tvůrce přístroje CIVA Jean-Pierre Bibring z IAS v Orsay (Francie).
„Oblast J nám nabízí šanci analyzovat nedotčený materiál, charakterizovat vlastnosti jádra a studovat procesy, které řídí aktivitu komety.“
Okno médií
Detailní pohled na místo přistání
Hledání vhodného přistávacího místa započalo ihned poté, co sonda Rosetta dorazila 6. srpna ke kometě: tehdy si ji mohla poprvé prohlédnout detailně. Do 24. srpna, kdy byla Rosetta stále nějakých 100 kilometrů od komety, vybrali vědci pět kandidátských oblastí, které následně důkladně zkoumali a mezi nimiž se rozhodovali.
Od té doby se sonda postupně posunula až na vzdálenost 30 kilometrů ke kometě, což umožnilo provést detailnější pozorování vybraných oblastí. Souběžně s tím týmy operační a zaměřené na letovou dynamiku zkoumaly způsoby, jak by se dal výsadkový modul dostat do každé z pěti vybraných oblastí.
Závěrečný výběr přistávacího místa provedla skupina LSSG (Landing Site Selection Group), kterou tvoří odborníci z německé organizace DLR, francouzské kosmické agentury CNES a specialisté ESA. Skupina se sešla ve francouzském Toulouse, kde byly na základě dostupných dat vybrány hlavní a záložní přistávací oblast.
Okno médií
Czech Trade
Czech Space Alliance
Czech Space Alliance
Copernicus
Sdílet tuto stránku
zůstaňte informováni
Přihlaste se k odběru našeho zpravodaje a dostávejte nejnovější zprávy, aktualizace misí a exkluzivní poznatky přímo do své schránky. Buďte mezi prvními, kdo se dozví o našich připravovaných projektech a průlomových objevech.