Překlad pomocí AI

Červenavá tečka na noční obloze – starověké civilizace tuto planetu spojovaly s ohnivými božstvy a předzvěstmi.

Why Space for Earth matters?

Mnoho lidí si kladlo otázku: mohl by na Marsu existovat život? Když však v 60. letech poprvé proletěly kolem této planety kosmické sondy, byli jsme zklamáni, že jsme nenašli žádné Marťany ani vegetaci, ale spíše suchý, holý a nehostinný svět.

Pozdější sondy přinesly lepší zprávy a objevily fascinující směsici hlubokých údolí, starodávných sopek a povětrnostních jevů, které se trochu podobají těm na Zemi.

Pomocí robotických průzkumníků nyní ESA zkoumá marťanskou krajinu a atmosféru, aby pochopila jeho minulost, současnost i budoucnost. Mohl zde kdysi vzkvétat život? Zůstaly po něm stopy, které čekají na objevení? V uplynulém století jsme zodpověděli mnoho otázek, ale velká tajemství stále přetrvávají.


6794 km v průměru (přibližně polovina průměru Země)
2 měsíce (Fobos a Deimos)
96 % atmosféra s obsahem oxidu uhličitého
2 Kosmická loď ESA na oběžné dráze

EXOMARS

Existoval někdy na Marsu život? Našemu programu ExoMars se věnuje právě tato dlouhodobá a dosud nezodpovězená otázka.

V roce 2030 přistane na Marsu rover Rosalind Franklin, aby pátral po stopách života, zatímco naše sonda Trace Gas Orbiter bude i nadále zkoumat atmosféru planety a hledat stopy.

Mars je jedním ze tří hlavních cílů průzkumného programu ESA „Terrae Novae“. Robotické mise plní roli průzkumníků, připravují cestu a shromažďují odpovědi, přičemž jejich konečným cílem je účast na prvních misích s lidskou posádkou na Rudou planetu.


Mars Express

Od roku 2004 nám sonda Mars Express Evropské kosmické agentury (ESA) přináší úchvatné trojrozměrné snímky Marsu.

Poskytla nejúplnější mapu chemického složení atmosféry Rudé planety, prozkoumala její nejvnitřnější měsíc Phobos jako nikdy předtím a zmapovala historii vody na celém povrchu planety.

Právě díky sondě Mars Express dnes víme, že na Marsu kdysi panovaly podmínky, které mohly být vhodné pro život.


Průzkum marťanských měsíců (MMX)

Mise MMX, jejíž start je naplánován na říjen 2026, bude první misí, která provede podrobná měření dvou marťanských měsíců, Phobosu a Deimosu, a přistane na Phobosu za účelem odebrání vzorku.

S tímto vzorkem na palubě se MMX stane první misí, která se po návštěvě Marsu vrátí na Zemi, čímž ověří technologii potřebnou pro takový zpáteční let.

Misi MMX vede Japonská agentura pro průzkum vesmíru (JAXA), přičemž ESA poskytuje různé vybavení, vědecké znalosti a podporu pozemních stanic.



Přílet roveru ExoMars Rosalind Franklin

Start roveru ExoMars Rosalind Franklin

Přílet mise „Martian Moons eXploration“

Start mise „Martian Moons eXploration“

Přílet sondy ExoMars Trace Gas Orbiter

Start sondy ExoMars Trace Gas Orbiter

Přílet sondy Mars Express

Start sondy Mars Express

1 Z 8