Překlad pomocí AI
Žijeme v jednom z ramen velké spirální galaxie zvané Mléčná dráha. Naše sluneční soustava je jako malá vesnička v poměrně klidné části této vesmírné megapole.
Galaxie Mléčná dráha obsahuje více než sto tisíc milionů hvězd a také obrovské množství prachu a plynu. Kolem mnoha z těchto hvězd obíhají exoplanety, o nichž se nám daří získávat stále podrobnější informace.
Ačkoli se hvězdy zdají být těsně natěsnané, ve skutečnosti jsou od sebe odděleny obrovskými vzdálenostmi. Sluneční soustava je tak daleko od všeho ostatního, že jiné části Mléčné dráhy můžeme pozorovat pouze z dálky pomocí dalekohledů.
100
s průměrem tisíc světelných let
>100
miliarda hvězd
240
milion let, než naše Slunce obletí galaxii
1
supermasivní černá díra
Okno médií
Zmapování Mléčné dráhy
Žádná kosmická loď nemůže cestovat za hranice naší galaxie, takže si nemůžeme pořídit selfie. Sonda Gaia využívá jinou metodu, aby nám poskytla dosud nejlepší představu o tom, jak Mléčná dráha vypadá. V letech 2014 až 2025 provedla tato vesmírná mise více než tři biliony pozorování dvou miliard hvězd a dalších objektů v celé naší galaxii i mimo ni a zmapovala jejich pohyb, svítivost, teplotu a složení.
Mimořádně přesná 3D mapa sondy Gaia poskytuje data potřebná k zodpovězení obrovského množství důležitých otázek týkajících se minulosti, současnosti i budoucnosti naší galaxie.
The best Milky Way map, by Gaia (edge-on)
The best Milky Way map, by Gaia (artist impression, edge-on)
Okno médií
Objevování a porozumění exoplanetám
Již jsme objevili tisíce planet obíhajících kolem jiných hvězd než je naše Slunce. Zkoumání jejich vzhledu a chování, stejně jako toho, jak vznikly a jak se vyvíjely, poskytuje zásadní vodítka k pochopení toho, zda a kde by mohl existovat život jinde ve vesmíru, a přináší nám poznatky o tom, jak vznikla Země a Sluneční soustava.
Flotila specializovaných misí ESA zaměřených na exoplanety se rozrůstá. Od roku 2020 sonda Cheops studuje jasné, blízké hvězdy, o nichž je již známo, že hostí exoplanety. Od roku 2027 se sonda Plato začne zaměřovat konkrétně na planety podobné Zemi obíhající kolem hvězd podobných Slunci. Od roku 2031 pak bude sonda Ariel zkoumat atmosféry tisíce planet, odhalovat jejich složení, přítomnost mraků a to, jak se v nich v průběhu času mění povětrnostní podmínky.
1
Z 6
Okno médií
Obrázky a umělecké vizualizace
