Na oběžné dráze Země provozuje ESA družice a podporuje pilotované kosmické lety, čímž poskytuje cenné služby a vědecké poznatky a přispívá k rozvoji nových technologií pro Evropu. Zároveň však nebezpečí pocházející z vesmíru s sebou nesou riziko náhlých katastrof a potenciálního narušení běžného života, a to od přírodních hrozeb, jako jsou asteroidy a sluneční bouře, až po hrozby způsobené člověkem, jako je vesmírný odpad. V rámci našich snah o zlepšení udržitelnosti ve vesmíru je zásadní tato nebezpečí včas odhalit, předvídat a zmírňovat.
Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlená výzkumná laboratoř obíhající kolem Země ve výšce přibližně 400 km nad námi. Od roku 2000 na stanici nepřetržitě žijí a pracují astronauti. Tato stanice, vybudovaná a provozovaná v rámci mezinárodní spolupráce, představuje jedinečnou základnu ve vesmíru.
Mikrogravitace na stanici umožňuje vědcům navrhovat experimenty, které je na naší planetě obtížné, či dokonce nemožné, reprodukovat. Výzkum prováděný na stanici, včetně laboratoře Columbus agentury ESA, pokrývá oblasti od lidského zdraví až po materiálové vědy a přispívá k rozvoji znalostí a zkušeností, které nám pomohou prozkoumávat prostory za oběžnou dráhou Země a zároveň budou přínosem pro život na Zemi.
atd.
ESA provozuje rozmanitou flotilu satelitů na oběžné dráze Země, která poskytuje zásadní služby a vědecké poznatky, z nichž společnost těží každý den. Týmy řízení misí v Evropském centru kosmických operací (ESOC) rovněž podporují provoz dalších evropských organizací, jako jsou Evropská komise a Eumetsat, evropská agentura pro meteorologické satelity, mezinárodní partneři a komerční mise.
Od monitorování životního prostředí naší planety pomocí satelitů Copernicus Sentinel až po sledování povětrnostních jevů a podporu při reakci na katastrofy – mise na oběžné dráze Země nám pomáhají lépe porozumět naší planetě a chránit ji.
Evropa se v současné době spoléhá na mezinárodní partnery, kteří dopravují její náklad a posádku do vesmíru, a na oplátku poskytuje klíčové prvky pro průzkum, jako jsou například evropské servisní moduly.
S cílem posílit svou nezávislost a zvýšit průmyslovou konkurenceschopnost vyhlásila ESA soutěž na vývoj evropských služeb pro přepravu nákladu k vesmírným stanicím na nízké oběžné dráze Země. Vybrané společnosti do poloviny roku 2029 uskuteční demonstrační misi k Mezinárodní vesmírné stanici, přičemž v budoucnu budou následovat lety k komerčním stanicím.
Od chvíle, kdy se na Zemi objevil život, je vystaven nebezpečím pocházejícím z vesmíru. Žijeme v blízkosti aktivní hvězdy, ve sluneční soustavě plné prastarých a rychle se pohybujících vesmírných těles, na planetě, kterou stále více obklopují vyřazené družice a jejich trosky. Technologie se rychle vyvíjejí a v dnešní době můžeme proti asteroidům, kosmickému počasí a vesmírnému odpadu udělat mnoho. V kombinaci s ambiciózními cíli v oblasti udržitelnosti pomáhají aktivity ESA v oblasti bezpečnosti ve vesmíru zajistit, aby oběžná dráha Země zůstala bezpečná, udržitelná a přístupná pro budoucí generace.
Žijeme v blízkosti bouřlivé hvězdy, která je náchylná k výbuchům, jež mohou narušit a poškodit životně důležitou infrastrukturu, jako jsou navigační a telekomunikační satelity, ale také pozemní energetické sítě a komunikační sítě. Sluneční bouře nelze zastavit. Jejich dopady však lze zmírnit, pokud se o Slunci dozvíme více a budeme schopni předpovídat kosmické počasí. ESA připravuje mise na oběžnou dráhu Země i do hlubokého vesmíru, které budou nepřetržitě shromažďovat data a poskytovat je službám pro předpovídání kosmického počasí, které pomáhají zajistit bezpečnost infrastruktury i astronautů.
Asteroidy jsou prastaré vesmírné horniny, které zbyly po vzniku Sluneční soustavy. Dnes dokážeme detekovat objekty blízko Země a předpovídat jejich dráhy, abychom včas odhalili potenciální hrozby dopadu. Technologie se také vyvinula do takové míry, že nyní můžeme procvičovat naše schopnosti odklonění asteroidů pro případ, že bychom se někdy museli chránit před dopadem. ESA připravuje mise k testování technik planetární obrany a rozšiřuje své kapacity v oblasti detekce a hodnocení rizik.
Vesmír je čím dál tím více přeplněný. V příštím desetiletí bude kolem Země obíhat desítky tisíc satelitů, doprovázených více než milionem úlomků o velikosti > 1 cm. Sledování úlomků a předcházení srážkám představují stále důležitější – a nákladnější – součást provozu kosmických lodí. Aby byly přeplněné oběžné dráhy bezpečné, ESA pracuje na zlepšování sledovacích schopností a vývoji systémů pro koordinaci a řízení vesmírného provozu, přičemž se zaměřuje zejména na předcházení srážkám a automatizaci.
Vesmírný odpad kroužící kolem Země představuje existenční hrozbu pro naši budoucnost ve vesmíru. ESA se do roku 2030 stane organizací neutrální z hlediska vesmírného odpadu tím, že zajistí bezpečnou a udržitelnou likvidaci budoucích satelitů a pracuje na různých metodách odstraňování odpadu, který se již nachází na oběžné dráze. Skutečná udržitelnost ve vesmíru zahrnuje odklon od „satelitů na jedno použití“ a přechod k službám na oběžné dráze, jako je doplňování paliva a recyklace, což připravuje cestu k cirkulární ekonomice ve vesmíru.
