Normální hmota – tedy ta, z níž se skládá vše, co vidíme – tvoří méně než 10 % vesmíru. Zhruba o čtvrtinu více tvoří záhadná látka, kterou nelze detekovat a která se nazývá „temná hmota“. Zbývající tři čtvrtiny tvoří ještě podivnější a nepolapitelná „temná energie“.

Díky pozorování miliard galaxií ve vzdálenosti až deseti miliard světelných let vytváří sonda Euclid agentury ESA dosud největší mapu struktury vesmíru v prostoru i čase. Její zjištění nám prozradí, jak se vesmír rozpínal a jak se v průběhu kosmické historie formovala jeho struktura, a odhalí nám více o roli gravitace a povaze temné energie a temné hmoty.

Vesmír byl tradičně vnímán jako místo klidu, ale dnes už známe pravdu: tam venku je horko a srší to energií.

Nejžhavější části vesmíru září v rentgenovém záření. Sonda XMM-Newton agentury ESA toto záření zachycuje již od roku 1999, což nám umožňuje nahlédnout hluboko do středu galaxií, zkoumat dění v černých dírách a jejich okolí a sledovat výbušné jevy, jako jsou záblesky gama záření. Sonda NewAthena agentury ESA bude klenotem v koruně nové generace rentgenových dalekohledů a je připravena revolučně ovlivnit téměř všechny oblasti moderní astrofyziky.

NewAthena bude doplněna sondou LISA agentury ESA, první vesmírnou observatoří určenou ke studiu gravitačních vln. Tyto vlny v struktuře časoprostoru vznikají při nejmocnějších událostech ve vesmíru, jako je například sblížení a sloučení dvojic černých děr.