Evropská kosmická agentura (ESA) utváří evropskou cestu do vesmíru již od roku 1975, avšak snaha dostat se za hranice Země začala mnohem dříve.
V roce 1959 si dva vizionářští vědci – Ital Edoardo Amaldi a Francouz Pierre Auger – uvědomili, že žádný evropský stát nemůže sám konkurovat obrovským vesmírným programům Spojených států a Sovětského svazu. Jelikož již dříve sehráli klíčovou roli při založení CERN, byli přesvědčeni, že budoucnost Evropy ve vesmíru závisí na spolupráci.
Jejich vize rychle nabrala na síle. Během jednoho roku zřídilo několik evropských vlád komisi, která měla prozkoumat možnosti společného úsilí v oblasti vesmíru, což v roce 1964 vedlo k založení dvou organizací: Evropské organizace pro vesmírný výzkum (ESRO) a Evropské organizace pro vývoj nosných raket (ELDO).
ESRO se zaměřila na vědu a družice, dosáhla brzkých úspěchů a vybudovala zařízení, která dodnes tvoří jádro ESA, včetně ESTEC v Nizozemsku, ESRIN v Itálii a ESOC v Německu. ELDO usilovala o vyvinutí první evropské nosné rakety s názvem Europa, čelila však technickým i politickým překážkám a v roce 1974 ukončila činnost.
V té době již bylo zřejmé, že Evropa potřebuje jedinou organizaci, která by sjednotila její vesmírné ambice. Po sérii evropských vesmírných konferencí se evropské vlády rozhodly vytvořit jedinou „evropskou vesmírnou agenturu“. Touto organizací se stala ESA.
Okno médií
Dne 30. května 1975 podepsalo deset zakládajících členských států Úmluvu o ESA, čímž vznikla mimořádně flexibilní agentura, která spojovala společný základní program s volitelnými iniciativami vycházejícími z národních priorit. Tento model umožnil Francii vést program nosných raket Ariane, Spojenému království stát se průkopníkem v oblasti satelitních aplikací a Německu vyvinout modul Spacelab pro raketoplán NASA. Nově vzniklá agentura se stala třetím největším kosmickým programem na světě, hned po Spojených státech a Sovětském svazu.
Od té doby pomohla ESA Evropě dosáhnout některých z nejvýznamnějších milníků v průzkumu vesmíru. Od historického setkání sondy Giotto s Halleyovou kometou a přistání sondy Huygens na Titanu až po přistání sondy Rosetta na kometě – mise ESA rozšířily naše poznání Sluneční soustavy i toho, co leží za jejími hranicemi. Mise jako SOHO a Planck zásadně změnily naše poznatky o Slunci a počátcích vesmíru.
ESA rovněž zajistila Evropě nezávislý přístup do vesmíru prostřednictvím nosných raket Ariane a Vega a evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Agentura stála v čele významných pokroků v oblasti pozorování Země, navigace a telekomunikací, včetně programů Copernicus a Galileo – programů, které každodenně přinášejí prospěch lidem v celé Evropě i po celém světě.
Evropští astronauti létají do vesmíru již více než 40 let a ESA zůstává klíčovým partnerem na Mezinárodní vesmírné stanici. Dnes agentura pomáhá utvářet další éru průzkumu tím, že poskytuje evropské servisní moduly pro mise Artemis agentury NASA, čímž zajišťuje, že Evropa bude hrát vedoucí roli při návratu lidstva na Měsíc a při budoucích cestách hlouběji do vesmíru.
Historický archiv ESA
Archivy ESA nejen uchovávají institucionální paměť ESA, ale také propagují a využívají evropské technické a vědecké dědictví v oblasti vesmíru. Díky specializovanému webu jsou tyto rozsáhlé zdroje dostupné online pro každého, kdo se zajímá o historii a přínosy evropských projektů a spolupráce ve vesmíru.
