Rok v izolaci
Šest mužů vstoupilo přesně před rokem do izolace v rámci experimentu Mars500 v zařízení nedaleko Moskvy. Evropští členové pokusu píšou dopisy domů o nejzajímavějších událostech mise, monotónním životě a odhodlání pokračovat.
„Jejda, už je to celý rok,“ začíná svůj poslední záznam v deníku Diego Urbina, jeden ze dvou zástupců ESA mezi členy experimentu Mars500.
„Na jedné straně si člověk představuje to, co dělal ještě před rokem – na straně druhé ale právě od té doby žije v uzavřené plechové krabici bez oken!“
Posádka se ve skutečnosti za posledních dvanáct měsíců nehnula ani o píď, ovšem teoreticky už navštívila Mars a nyní je na cestě zpět.
Šestice dobrovolníků – tři zástupci Ruska, dva z Evropy a jeden z Číny – vstoupila přímo ze světel blesků fotoaparátů na hektické tiskové konferenci do svých modulů právě 3. června 2010. Tímto okamžikem započala její virtuální mise na Rudou planetu.
Zařízení věrně napodobuje vše, co se z meziplanetárního letu napodobit dát, aniž bychom ovšem museli skutečně cestovat vesmírem. „Loď“ účastníků experimentu se skládá ze čtyř propojených válců s celkovým objemem 550 metrů krychlových. Každý má svoji soukromou kabinu, přičemž celá posádka žije a pracuje způsobem podobným jako kosmonauti na Mezinárodní kosmické stanici.
„Odvrácenou stranou této rutiny, že každý den během celého roku se probudíme vždy ve stejný čas a podstoupíme stejná lékařská vyšetření s pomocí stejných přístrojů: nemáme od nich pokoj ani o víkendech nebo svátcích,“ píše další zástupce ESA v experimentu Mars500 Romain Charles.
Na Mars a zpátky
Po prvních vzrušujících měsících se ale život proměnil ve fádní rutinu a posádka netrpělivě čekala na přílet k Marsu na konci letošního ledna.
Meziplanetární loď se „spojila“ a „výsadkovým člunem“ (ve skutečnosti šlo o další modul spojený s hlavními obytnými moduly), který už na ně čekal na oběžné dráze planety Mars.
Po vyložení nákladu se Diego přesunul do výsadkového člunu společně s Wangem Yue a Alexandrem Smolejevským a „přistál“ na Marsu.
Následně uskutečnili tři výstupy v upravených skafandrech Orlan. Vystoupili do velké haly, která byla upravena tak, aby vypadala jako martovský povrch.
Během vycházek sbírali vzorky, rozmístili experimenty a řídili robotického průzkumníka – podobně jako jednoho dne skuteční „marsonauti“.
Po dobytí Rudé planety trojice „odstartovala“ zpět k mateřské lodi, kde se setkala se zbytkem posádky – a následovala dlouhá cesta zpět na rodnou planetu, která započala 2. března.
S „přistáním“ se počítá 5. listopadu, kdy bude vstup do izolačního znovu otevřený. Mise ale bude pokračovat ještě v následujících týdnech lékařskými testy a technickým vyhodnocením.
Dobrá nálada
Největším problémem budoucích kosmických letů není technika nebo technologie, ale lidé a vztahy v posádce. Právě sledování těchto vazeb je hlavním cílem experimentu Mars500.
„Naše posádka pracuje na desítkách experimentů, které probíhají neustále bez ohledu na dalších okolnostech a které vytvářejí ohromné množství dat, na nichž následně pracují nejlepší evropští vědci. Díky tomu můžeme pochopit, čím budoucí kosmičtí cestovatelé budou muset projít,“ napsal Diego.
„Před námi je ještě pět měsíců letu a ještě mnoho příležitostí, jak si udělat výlet na Mars co nejzajímavější,“ dodává Romain.
„Je tu skvělá parta, a ačkoliv každý z nás pochází ze zcela jiného prostředí, nikdy mezi námi nepropukly konflikty. Proto zůstávám i do zbývajících dní v modulech Mars500 plným optimismu. Uvidíme se 5. listopadu, když se vracíme zpět na Zemi po 520denní výpravě na Rudou planetu – dříve rozhodně ne!“
Čtěte si novinky v denících z Marsu500 (v angličtině):Romainův poslední dopis je zde a Diegův tady.
Pořad o experimentu Mars500 lze shlédnout na ESA TV: 'Jeden rok uvnitř'.
